376 článků
Zábřeh je dobrým výchozím bodem k výletům, které spojují středověké zříceniny s rozhlednou. Brníčko, Hoštejn i Háj ale leží mimo samotné město, proto se vyplatí plánovat každý cíl zvlášť a před cestou ověřit trasu i přístupnost.
V Litovli se řeka neukrývá za městem – její rameno Nečíz prochází přímo historickým centrem a pod radniční věží se stáčí do oblouku. Výlet tu můžete začít pohledem na město z výšky a pokračovat na Moravu v kánoi, raftu nebo kajaku.
V Domě kultury Šumperk se kultura potkává s pohybem: půjčovna koloběžek nabízí možnost vyrazit do města i jeho okolí vlastním tempem. Z někdejšího širšího plánu koloběžkového centra je dnes doložená především samotná půjčovna, která může posloužit jako praktický start aktivního dne.
Na místě někdejšího hřbitova v Hustopečích nad Bečvou stojí neorenesanční kaple, která ukrývá podzemní kryptu rodu Baillou. Její výzdoba spojuje alegorie Žalu a Naděje s Božím okem a příběh stavby připomíná také péče o její střechu, obnovenou v roce 2019.
Výsadek Aroš III měl působit v okupovaném Československu, jenže po seskoku v Polsku se jeho členové museli do protektorátu vracet každý zvlášť. V Olomouci se znovu setkali — a právě tady se o několik týdnů později Ferdinand Čihánek přihlásil gestapu. Jeho udání pomohlo rozkrýt odbojovou síť na Moravě.
Sloup Nejsvětější Trojice, starobylé kostely i univerzitní budovy vyprávějí v Olomouci příběhy, které sahají od středověku až do 19. století. Historické centrum se dá poznávat pěšky a na každém kroku připomíná, že město bývalo důležitým politickým, církevním i kulturním bodem Moravy.
Historické centrum Prostějova se dá projít pohodlně pěšky, přesto v něm potkáte několik výrazně odlišných podob města. Středověké uspořádání náměstí, renesanční radnice i secesní Národní dům vyprávějí příběh Prostějova lépe než jediná epocha nebo památka.
Keprník není zajímavý jen jako jeden z nejvyšších vrcholů Hrubého Jeseníku. Na otevřeném hřebeni se potkávají daleké výhledy, stopy dávného zalednění i příběh ochrany přírody, který začal už na počátku 20. století.
Na okraji Javorníku, v krajině Rychlebských hor, stojí kaple, jejíž příběh začíná nešťastným pádem z mostu a šťastnou záchranou. U svatostánku vyvěrá pramen, který dal místu jméno U Antoníčka a dodnes k němu přitahuje pozornost poutníků i výletníků.
Uprostřed krajiny, kde někdejší Stará Voda zmizela po vzniku vojenského újezdu, stojí poutní kostel s výzdobou, která vznikala po několik generací. Chrám sv. Jakuba Většího a sv. Anny připomíná nejen barokní ambice olomouckého biskupa, ale také ztracené poutní místo a jeho dnešní pomalé oživování.
Za litovelským cukrovarem vyvěrá pramen, který místní znají jako Čerlinku, Studánku nebo Svatou vodu. Po staletí sem mířili poutníci k mariánské sošce, dnes je místo zároveň součástí vodárenské soustavy zásobující také Olomouc. Jeho příběh propojuje víru, výletní tradici i každodenní potřebu vody.
Ve Starém Městě se dá spojit výlet horskou krajinou s pohledem na československé opevnění, které mělo chránit důležité železniční spojení. Okruh vede kolem několika pěchotních srubů a některé z nich lze v sezoně poznat také při komentované prohlídce.