Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Archeologie.
V brněnských Zábrdovicích stojí chrám, v němž se potkává raně barokní architektura, pozdně barokní malířství i stopy středověkého kláštera. Největším uměleckým magnetem je oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Franze Antona Maulbertsche.
Na skalnatém ostrohu nad Jizerou nezůstaly vysoké hradní zdi, přesto tu středověk dodnes prozrazují příkop, val a členitý terén. Mladkovský hrádek u Poniklé je nenápadné místo, které ukazuje, jak málo někdy stačí k odhalení dávno zaniklého opevnění.
V lesích Ždánického lesa se ukrývá místo, kde lze v terénu sledovat půdorys zaniklé středověké vesnice. Konůvky nabídnou pozůstatky usedlostí, tvrziště s pecí, sakrální areál i tajemný pahorek typu motte, jehož původ zůstává otevřenou otázkou.
Kanonie premonstrátů v Teplé patří k místům, kde se středověké dějiny potkávají s barokní architekturou, archeologií a technickými památkami. Prohlídka může vést do kostela, klášterních expozic, podzemních štol i k vodou poháněným modelům.
V Dolním Němčí stojí dochovaný areál bývalého vodního mlýna, který dnes slouží jako muzeum lidové architektury. Mezi původními obytnými prostory, zemědělským nářadím a archeologickými nálezy tu návštěvník pozná každodennost Slovácka i tradice, které v obci stále žijí.
Na okraji Příhrazských skal se ukrývá Klamorna, archeologicky významné místo s pozůstatky středověkého skalního hrádku. Její příběh však začíná mnohem dříve a úzce souvisí s rozsáhlým hradištěm Hrada, s nímž pravděpodobně tvořila jeden opevněný celek.
Ve východní části Žíšova se nad rybníkem dochovalo místo, kde stávala tvrz doložená už na počátku 14. století. Z panského sídla se postupně stala jezuitská letní rezidence, hospodářský dvůr a nakonec součást dvou soukromých usedlostí.
Rakovník se na podzim 2026 vrátí do dramatických dnů před Bílou horou. Historická rekonstrukce připomene sérii střetů z roku 1620, nabídne dobový vojenský tábor, ukázky řemesel i lékařství a vyvrcholí bitevní scénou na rakovnickém letišti.
Na samotě u Kovářova čeká návštěvníky místo, kde se historie neprohlíží jen za sklem. Zeměráj spojuje archeoskanzen raně středověké vesnice, stezku naboso, přírodní hřiště, bludiště i řadu úkolů pro děti a dospělé v krajině jihočeského „kraje kamenů“.
Z hradu Hlodný se dochoval především příkop, val a nenápadné stopy v lesním terénu u Osečnice. Výlet do Antoniina údolí má však důležitý háček: tamní zřícenina bývá s Hlodným zaměňována, podle dostupných údajů jde spíše o Nový hrad, později zvaný Klečkov.
Na skalnatém ostrohu nad koupalištěm stojí zámek, jehož dějiny sahají ke středověké tvrzi. Chvalkovice však nejsou zajímavé jen proměnami šlechtického sídla – několik let zde žila také Barunka Panklová, pozdější spisovatelka Božena Němcová.
Na jihozápadním okraji České Lípy se mezi pískovcovými bloky dochovaly stopy drobného středověkého hradu. Kvítkovská zřícenina nenabízí vysoké zdi ani upravený areál, ale právě její nenápadnost odhaluje, jak mnoho lze o dávném sídle vyčíst z terénu, skal a několika archeologických reliktů.