Požár v únoru 1863 zásadně proměnil borotínský kostel. Z původní gotické stavby se uchránilo hlavně klenuté kněžiště, tedy presbyterium s hlavním oltářem, a sakristie. Kdo dnes vstoupí do areálu kostela a hřbitova, může tak vnímat stavbu jako celek, v němž se středověké jádro potkává s podobou utvářenou po ničivé události.
Středověký původ a proměna zasvěcení
Kostel vznikl podle datace městyse Borotín v první třetině 14. století, ve stejné době jako nedaleký hrad. Přesný rok založení známý není. Původně byl zasvěcen svaté Máří Magdaléně, dnes nese jméno Nanebevstoupení Páně. Jeho počátky tak spadají do období, kdy se v okolí formovalo významné šlechtické sídlo i zdejší osídlení.
Středověký původ se v současném vzhledu neukazuje celý. Podoba kostela se výrazně změnila až po požáru, který vypukl 12. února 1863. Zatímco většina původní stavby zanikla, klenuté kněžiště a sakristie zůstaly zachovány. Právě v těchto částech se dochovala nejvýraznější připomínka gotického chrámu.
Požár změnil loď i věž
Následná obnova nebyla pouhým návratem k předchozímu stavu. Chrámová loď byla snížena a věž přišla o barokní báň, kterou nahradil štíhlý jehlan. Proměna tak zasáhla siluetu kostela i jeho vnitřní prostor. Obnovování interiéru pokračovalo ještě v dalších desetiletích, takže dnešní podoba vznikala postupně.
Pro návštěvníka je právě kontrast mezi dochovaným gotickým presbyteriem a přestavěnou lodí klíčem k pochopení místa. Kostel není nedotčenou středověkou památkou, ale stavbou, do níž se vepsaly požár i následná obnova. Změny přitom nejsou jen stavebním detailem: ukazují, jak se někdejší chrám přizpůsoboval nové podobě a potřebám své doby.
Jan Malovec před hlavním oltářem
S kostelem je spojen také Jan Malovec z Pacova, který zemřel na Borotíně 10. ledna 1488. Pohřbili ho uvnitř chrámu, před hlavním oltářem. Na jeho hrobě se nacházel kamenný náhrobek s erbem Malovců. Podle odborné studie byl na místě ještě v roce 1905. Další osud náhrobku není v dostupných údajích podrobněji doložen, a proto nelze s jistotou popsat, kdy a jak zmizel z pohledu návštěvníků.
Hrob připomíná, že kostel nebyl jen místem bohoslužeb, ale také prostorem spojeným s místními šlechtickými rody. V Borotíně se tak setkávají stopy středověkého sídla, kostela a Malovců, jejichž příběh patří k dějinám zdejšího kraje.
Kostel, fara a okolí
Součástí historického celku je také fara stojící vedle kostela. Městys uvádí, že byla postavena roku 1724 na náklad knížete Filipa z Lobkovic, tehdejšího majitele panství. Před kostelem stojí kamenný kříž z roku 1853. Pomník vojáků padlých v první světové válce, který se na tomto místě původně nacházel, byl později přemístěn na borotínský rynek.
Kostel leží v areálu s místním hřbitovem a jeho správa je spojena s římskokatolickou farností. Návštěvní dobu ani pravidelné prohlídky se nepodařilo ověřit, proto je vhodné si případnou možnost vstupu do interiéru předem zjistit u farnosti. I při pohledu zvenčí ale borotínský areál nabízí čitelný příběh: od středověkého založení přes požár a obnovu až po připomínky lidí, kteří byli s místem spojeni.