Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hřbitovy.
Na první pohled nenápadná barokní kaple v Duchcově ukrývá příběh spojený s posledními lety života Giacoma Casanovy. Stojí na místě někdejšího hřbitova, jehož podobu dnes připomínají náhrobníky, parková úprava i otázka, kde přesně slavný světoběžník spočinul.
Na západním okraji Cerhenic vznikly dvě dřevěné vyhlídkové věže, každá s jiným posláním. Červená nabízí pohled přes polabskou rovinu k dalekým kopcům, žlutá byla součástí odpočinkového Parku Květoslavy Šátkové. Obě spojovala naučná stezka městysem a okolní krajinou.
Jihovýchodně od Zahrádek stojí osamělý kostel svaté Barbory, který je výraznou připomínkou dnes zaniklé vsi Mnichov. Barokní stavba, zvonice, hřbitov i šlechtická hrobka vytvářejí pozoruhodný areál, v němž se potkávají dějiny osídlení, víry i proměny okolní krajiny.
Na návrší nad Jedlovou stojí kostel svatého Matouše, barokní památka s pohnutým osudem. Po poválečném vysídlení německých obyvatel dlouho chátral, dnes se jeho střecha, věž i okolí pomalu obnovují a místo znovu získává význam pro návštěvníky Orlických hor.
Na první pohled nenápadný kostel svatého Václava v Dolním Čepí patří k nejcennějším dokladům středověkého osídlení v údolí Svratky. Archeologové zde odhalili pozůstatky pravděpodobné věže a dendrochronologie pomohla zasadit jednu ze stavebních fází do roku 1252.
Na severním okraji historického jádra Olešnice stojí kostel, který připomíná několik století evangelické tradice na Moravě. Postavili jej místní tkalci, drobní rolníci a domkáři, kteří navzdory omezeným prostředkům vytvořili důstojný chrám. Jeho nejcennějším vybavením jsou historické varhany z roku 1868.
Pražský Josefov dnes působí jako elegantní historická čtvrť s Pařížskou třídou, ve skutečnosti však ukrývá jen fragment původního ghetta. Procházka mezi synagogami, hřbitovem a radnicí odhalí nejen dějiny židovské obce, ale také důsledky velké asanace na přelomu 19. a 20. století.
Na severním okraji Lomnice u Tišnova stojí nenápadná, ale architektonicky pozoruhodná kaple svatého Antonína Paduánského. Raně barokní stavba z roku 1670 má kruhový půdorys, kupoli s lucernou a připomíná dobu, kdy rod Serényiů proměňoval celé městečko.
Na vyvýšeném okraji Kostelce nad Labem stojí kostel, který pamatuje počátky zdejšího osídlení. Původně gotická stavba prošla pozdně gotickou přestavbou, barokními úpravami i opravou v 19. století. Za pozornost ale stojí celý hřbitovní areál s branami, schodištěm a márnicí.
V centru Rožnova pod Radhoštěm stojí barokní kostel, jehož nejcennější ozdobou je oltářní obraz Všech svatých spojovaný s vlámským malířem Anthonisem Schoonjansem. K památce patří také bývalý hřbitov, kostnice, křížová cesta a zahrada, která zve k pomalému zastavení.
Na východním okraji Lobče stojí nenápadný, ale pozoruhodný historický areál. Původně gotický kostel Povýšení svatého Kříže doplňuje samostatná zvonice, starý hřbitov, barokní schodiště i kamenná deska z roku 1532 věnovaná památce Mistra Jana Husa.
Ve smíšeném lese na okraji Zlína vzniklo místo, které spojuje pietu, architekturu a historii baťovské éry. Lesní hřbitov je posledním odpočinkem Tomáše Bati, Františka Lýdie Gahury, Hermíny Týrlové, Karla Zemana i dalších osobností, které utvářely podobu města a jeho kultury.