Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
V centru Dolan u Olomouce stojí drobná stavba, která by se spíše vyjímala v zámeckém parku než vedle fary. Osmiboký letohrádek z roku 1844 spojuje zděné přízemí, roubené patro, venkovní schodiště a vyhlídkový ochoz v neobvyklém romantickém celku.
Kostel svatého Václava patří k nejvýraznějším stavbám historického centra Světlé nad Sázavou. Jeho počátky jsou spojovány s ranou gotikou, dnešní podobu ovlivnily barokní úpravy i pozdější opravy. Ve věži navíc dodnes připomíná minulost zvon svatý Václav z roku 1569.
Na skalnatém vrcholu Branišovského vrchu zůstaly jen fragmenty zdiva a suťový kužel. Přesto tu kdysi pracoval významný astronom a geodet Alois Martin David. K ruinám vede odbočka Davidovy naučné stezky, která propojuje klášter Teplá s řadou míst v krajině kolem Toužimi.
Vědecká knihovna v Olomouci ukrývá nejen jeden z nejrozsáhlejších knižních fondů v Česku, ale také pozoruhodný příběh Červeného kostela. Novogotická stavba, která desítky let sloužila jako depozitář, dnes hostí výstavy, koncerty, přednášky i programy pro děti.
Na okraji Šanovského parku stojí kostel, který měl podle dobových svědectví dokonce ustoupit demolici. Neogotická stavba z režného zdiva však přežila, ukrývá vzácné varhany a dnes prochází další etapou obnovy včetně oprav střechy a postupné péče o vitrážová okna.
Uprostřed Křižovnického náměstí stojí novogotický pomník panovníka, který zásadně proměnil Prahu. Karel IV. tu není připomenut jen jako císař a stavitel, ale především jako zakladatel univerzity – v sousedství Karlova mostu, Klementina a někdejšího kláštera křižovníků.
Ve Velké nad Veličkou stojí kostel, který není pozoruhodný jen svou vírou a architekturou. Dochované gotické kněžiště, mladší barokní loď i hradební zeď připomínají dobu, kdy se obyvatelé Horňácka za kostel uchylovali před válečnými vpády a požáry.
Kanonie premonstrátů v Teplé patří k místům, kde se středověké dějiny potkávají s barokní architekturou, archeologií a technickými památkami. Prohlídka může vést do kostela, klášterních expozic, podzemních štol i k vodou poháněným modelům.
Nad centrem Polešovic stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla, který není jen výraznou dominantou obce. Je také připomínkou staletého spojení s velehradským cisterciáckým klášterem. Historii tohoto vztahu dodnes čteme v architektuře i v pozoruhodných detailech interiéru.
V centru Novosedlic stojí vedle sebe kostel s gotickými kořeny a samostatná barokní zvonice. Drobná stavba z roku 1735 se navíc stala svědkem srpnových událostí roku 1968, kdy podle historických podkladů přežila náraz tanku sovětských okupačních vojsk.
V jihovýchodním rohu hartmanického náměstí stojí kostel, jehož podoba v sobě spojuje gotické stavební prvky, barokní proměny i stopy staršího řemesla. Svatá Kateřina je zároveň připomínkou zlaté historie města a místem, kde se návštěvník setká také s tragickým příběhem konce druhé světové války.
V krajině bývalého vojenského újezdu Libavá stojí kostel, jenž připomíná zaniklou obec, piaristickou kolej i někdejší slavné poutě. Stará Voda dnes nabízí působivé setkání barokní architektury, vojenské historie a dobrovolnické obnovy.