Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Krušné hory.
Naučná stezka Zapomenuté pohraničí vede z vrcholu Děčínského Sněžníku přes pískovcové skály, lesy a rekreační osady až k okraji východních Krušných hor. Na přibližně 20 až 25 kilometrech připomíná přírodu, proměny krajiny i složitou historii česko-německého pohraničí.
Na první pohled připomíná dlouhý úzký rybník spíše vodní příkop než běžnou nádrž. Dlouhý rybník na Cínovci však nabízí nejen možnost letního koupání, ale také pozoruhodný pohled do minulosti Krušných hor, kde se příroda potkává s dědictvím těžby rud.
V údolí Libockého potoka u Krajkové ukrývá Krušné hory významné vodohospodářské dílo. Nádrž Horka zadržuje více než 21 milionů kubíků vody, pomáhá chránit okolí před povodněmi a díky malé vodní elektrárně také vyrábí elektřinu. Rekreační přehradou však není.
V krušnohorském Mikulově se ukrývá štola Milá paní, připomínka doby, kdy zdejší doly dobývaly stříbronosné rudy a zápasily s vodou. Návštěvnická trasa vede k pozůstatkům komory pro vodní kolo, které kdysi pohánělo čerpací zařízení.
V hlubokých lesích Krušných hor stojí technická stavba, která nemá v Česku obdoby. Přehrada Fláje je jedinou betonovou pilířovou hrází u nás a její duté vnitřní prostory lze při zpřístupněných prohlídkách navštívit. Dodnes přitom zůstává důležitým zdrojem pitné vody pro severní Čechy.
V Libouchci na Ústecku stojí jedna z nejcennějších ukázek saské renesanční architektury v českých zemích. Zámek připomíná éru rodu z Bünau i pozdější spojení s děčínským panstvím a díky své poloze nabízí zajímavý cíl pro poznávání obce i okolní krajiny.
Nad Strupčicemi stojí nenápadná, ale pozoruhodná dřevěná rozhledna. Z její plošiny se otevírá pohled na Krušné hory, města i hnědouhelné doly a výsypky – krajinu, v níž se historie těžby potkává s postupnou obnovou přírody.
V jižní části Českého Jiřetína stojí kostel svatého Jana Křtitele, který sem byl v roce 1969 přenesen ze zanikajících Flájí. Roubená stavba připomíná obec zatopenou Flájskou přehradou i složité náboženské a kulturní dějiny Krušných hor.
Na horské Ekofarmě Klouček v Klínech se ekologický chov ovcí propojuje s praktickou výukou a tradičními řemesly. Návštěvníci tu mohou poznat cestu ovčí vlny od zvířete až k hotovému výrobku a vyzkoušet si filcování, předení nebo tkaní.
Na česko-saské hranici v Krušných horách dnes najdeme hlavně lesy, několik zachovaných domů a tichou cestu k německému Reitzenhainu. Pohraniční však bývalo důležitým bodem na trase mezi Lipskem a Prahou, železničním přechodem i místem tragických událostí konce druhé světové války.
V Krušných horách se dochovalo vodní dílo, které vzniklo už za třicetileté války a po téměř čtvrt tisíciletí pomáhalo dopravovat dřevo do Saska. Flájský plavební kanál dnes nabízí pěším výlet krajinou přehrady, lesů, skalních zářezů i česko-německého pohraničí.
Na Bouřňáku se během jediného dne může potkat sjezdové lyžování, běžky, skialpinismus i výlet za horskou přírodou. Vrchol východního Krušnohoří nad Mikulovem nabízí sportovní areál, výhledy k Českému středohoří i pozoruhodnou bučinu, jejíž stromy po desetiletí formoval vítr.