Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pomníky.
Na Mendlově náměstí v Brně stojí monument, který nepřipomíná Gregora Johanna Mendela klasickou sochou. Hrachovina Jaromíra Garguláka převádí do podoby veřejného umění jeho pokusy s hrachem a principy dědičnosti. Výrazné dílo se stalo novou dominantou upraveného náměstí.
Před pudlovskou základní školou stojí nová připomínka prvního československého prezidenta. Současná busta navazuje na starší památník z roku 1946 a připomíná také vztah T. G. Masaryka k Bohumínu, který prezident osobně navštívil v roce 1930.
Uprostřed Masarykova náměstí v Uherském Brodě stojí obelisk Via Lucis, monumentální dílo sochaře Ivana Theimera. Bronzová stavba není jen poctou Janu Amosi Komenskému, ale také pozoruhodnou obrazovou kronikou plnou map, textů, postav a symbolů.
Ve volné krajině mezi Dolním Městem a Lipnicí nad Sázavou stojí neobvyklý pomník Jaroslava Haška. Monument z místní žuly spojuje autora Švejka s románem Josepha Hellera a zároveň otevírá cestu k dalším kamenosochařským dílům v okolí.
Na Jelením kopci u Bělotína stojí neobvyklý monument, který připomíná evropské rozvodí. Z jediného místa se voda vydává dvěma opačnými směry – přes Bečvu a Dunaj k Černému moři, nebo přes Odru k Baltu. Betonová plastika navíc spojuje krajinu s poezií Jana Skácela.
Jižně od Žižkova Pole stojí téměř patnáct metrů vysoký památník Jana Žižky z Trocnova. Mohyla vznikla v 19. století na místě tradičně spojovaném s vojevůdcovou smrtí a dodnes nabízí nejen působivou ukázku vlastenecké architektury, ale také výhledy k Lipnici nad Sázavou a vrchu Melechov.
Jihozápadně od Lišova stojí nenápadný, ale významný kamenný pomník. Locus perennis připomíná dobu, kdy geodeti Rakouska-Uherska vytvářeli přesnou výškovou síť a hledali pevné body, podle nichž bylo možné měřit celou zemi.
Velký strahovský stadion není jen obří sportovní plocha. Je místem, kde se potkávají dějiny sokolství, spartakiád, státních slavností i koncertů. Komentovaná prohlídka nabídne pohled do prezidentského salonku, na tribuny a možná také do výšek někdejší vstupní brány.
V Ostravě-Pustkovci se geologická minulost potkává s historií 20. století. Několik bludných balvanů rozptýlených kolem kostela, bývalé školy a hasičské zbrojnice připomíná sílu ledovce i způsob, jakým místní kámen získal místo v památnících a veřejném prostoru.
Lipník nad Bečvou uchovává mimořádný doklad dějin své židovské obce. Starý hřbitov z 16. století byl za války zničen a později proměněn v park, nový hřbitov zase dlouho chátral. Oba areály dnes připomínají nejen zaniklou komunitu, ale také složitou cestu k obnově památek.
V dramatickém roce 1938 zemřel v Praze 3 vojín v záloze Josef Roček. Jeho případ měl po Mnichovské dohodě zůstat bez spravedlivého uzavření. Díky pátrání bratří Čvančarových se příběh vrátil do veřejné paměti a dočkal se také obnovení pomníku.
Na kopci Panák u Ždánic stojí monument, který během několika desetiletí prošel pozoruhodnou proměnou. Původně připomínal Antonína Švehlu a agrární hnutí, po válce se stal památníkem obětí nacismu a bojovníků za svobodu. Dnes působí spíše jako zapomenuté místo v krajině.