Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pomníky.
Na vyvýšeném okraji Dlouhého Mostu stojí u kostela svatého Vavřince pomník událostem prusko-rakouské války. Připomíná jezdeckou srážku z 24. června 1866, ústup rakouských vojáků i chvíle, kdy postupující pruské jednotky obsadily obec.
Uprostřed náměstí Přemyslovců stojí barokní sousoší, které Nymburk nechal vybudovat po morové epidemii z roku 1713. Přesto se mu přesněji říká mariánský sloup: vedle Panny Marie připomíná také patrony města, země a ochranné světce.
Památník Zámeček v Pardubicích není jen místem tiché vzpomínky na oběti nacistických poprav. Školám, skupinám i veřejnosti nabízí interaktivní programy, v nichž se historie okupace, heydrichiády a Terezína propojuje s otázkami svobody, odpovědnosti a lidské důstojnosti.
V areálu Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi vzniklo nové pietní místo věnované mužům s vazbou na region, kteří sloužili v britském Královském letectvu. Jejich jména spojuje motiv kondenzační stopy i příběhy odvahy, války a poválečné perzekuce.
Centrem Prahy se dá projít jinak než po hlavních ulicích. Komentovaná vycházka Praha Neznámá zavede účastníky do pasáží, dvorů a interiérů kolem Václavského náměstí, kde se potkávají funkcionalistická architektura, dějiny obchodu i příběh rodiny Havlových.
Dvanáctikilometrový okruh Naučné stezky T. G. Masaryka spojuje historii Valašského Meziříčí s lesy Hostýnských vrchů, řekou Bečvou a výraznými přírodními památkami. Výlet vede přes Poličnou, sedlo pod Píškovou, Jarcovskou kulu i obec Jarcovou a potěší turisty, rodiny i cyklisty.
U vstupu k prelatuře zámku Pohled stojí výrazná socha bájného gryfa. Dílo Michala Olšiaka vzniklo na přelomu let 2013 a 2014 a připomíná nejen motiv z rodinného erbu jednoho z majitelů, ale také příběh osobního orla a plánovaného sokolnického dvora.
Pardubické sousoší v Tyršových sadech mělo původně připomínat Stalina, nakonec se stalo symbolem osvobození i socialistického realismu. O tom, jak podobná díla číst dnes, bude v Institutu Paměti národa hovořit Štěpán Rybák.
Na vrchu nad Lipany připomíná kamenná mohyla jednu z rozhodujících bitev českých dějin. Památník Prokopa Holého není jen zastavením pro milovníky historie – nabízí také pohled do krajiny a příběh místa, kde se dodnes konají vzpomínková setkání i historické rekonstrukce.
Uprostřed velvarského náměstí Krále Vladislava stojí monument, který spojuje vzpomínku na morovou epidemii s promyšleným barokním programem. Mariánský sloup měří přes třináct metrů a při bližším pohledu odhalí světce, biblické výjevy i symboly mariánských litanií.
Uprostřed Kunratic u Cvikova stojí litinový Josef II., který má za sebou pozoruhodnější cestu než většina venkovských pomníků. Od slavnostního odhalení v roce 1882 přes ukrytí u místního rolníka až po návrat do centra obce připomíná nejen panovníkovu návštěvu, ale také proměny vztahu k habsburské minulosti.
Jižní svahy Ještědu nejsou jen krajinou výhledů a pěších výletů. Ve Světlé pod Ještědem a okolních obcích se otevírá literární mapa Karoliny Světlé, spisovatelky, která Podještědí proměnila v jeden z nejvýraznějších prostorů české vesnické prózy.