Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pomníky.
V Městských sadech ve Františkových Lázních stojí císař František I. v podobě jezdce na koni. Novodobý bronzový monument odhalený v roce 2002 připomíná nejen panovníka, po němž lázně nesou jméno, ale také pozoruhodnou pražskou sochu z 19. století.
Ve skvrňanském parku stojí monument, který vypráví příběh americké 97. pěší divize bez dlouhých popisů a vitrín. Jeho ocelová linie sleduje cestu jednotky Evropou od Le Havru až k Plzni a připomíná také 215 vojáků, kteří na evropském bojišti padli.
V lesích Jizerských hor stojí nenápadný žulový pomníček, který připomíná smrt sedmadvacetiletého Vendelína Zimmermanna. Dřevorubce v únoru 1905 zavalily kmeny při práci nedaleko Jeleního potoka. Místo poblíž Kristiánovské cesty dnes patří k drobným památkám okolí Bedřichova a Josefova Dolu.
V klenutém sklepě lanškrounského zámku se ukrývá komorní expozice kamenných prvků ze zaniklých staveb i míst v okolí. Portál z někdejší lékárny, mlýnský kámen z Lanšperka nebo části pomníku Petra Jelita připomínají, že minulost města nemusí být uložena jen v archivech.
Na náměstí 13. prosince v Oslavanech stojí kašna, která spojuje současné městské centrum s dlouhou historií těžby černého uhlí. Její pískovcové tělo doplňuje přibližně metr vysoký bronzový permoník – postava, k níž se váže také místní pověst o splněných přáních.
Šimkovy sady patří k největším zeleným plochám v Hradci Králové. Na přibližně 18 hektarech tu najdete jezírka s lávkami, zbytky pevnostních valů, dětská hřiště i trasy pro běh, bruslení a další pohyb. Park tak spojuje městskou historii s příjemným místem pro každodenní rekreaci.
Na pražském Smetanově nábřeží stojí monument, který měl oslavovat císaře Františka I., ale postupně se stal také připomínkou napětí mezi habsburskou mocí a českými národními ambicemi. Krannerova kašna dnes prochází rozsáhlou obnovou, včetně opravy podzemní technologie a vodních prvků.
V Chotkových sadech stojí památník, který se vymyká běžné představě o pomníku spisovatele. Umělá skála, jeskyně, jezírko a mramorové postavy z děl Julia Zeyera tu vytvářejí romantickou scénu údajně inspirovanou Apollonovou grottou ve Versailles.
Na kruhovém objezdu u trutnovské obchodní zóny stojí bronzová postava, která na první pohled připomíná Krakonoše. Ve skutečnosti jde o Rýbrcoula – archaického ducha hor s jeleními parohy, orlí hlavou a zvířecími končetinami, jehož podoba vychází z historického vyobrazení ze 16. století.
Na severovýchodním svahu Poledníku ukrývá Šumava jedno z nejvýraznějších pozůstatků doby ledové. Prášilské jezero láká na morénovou hráz, horskou krajinu, pomník tragicky zesnulého studenta i pověst o dívce, která se prý vrací z jezerních hlubin.
V polích u Slavětína stojí zvláštní pískovcový kámen, který může být pozůstatkem pravěkého monumentu. Jeho příběh je ale méně jednoznačný, než napovídá označení menhir: podle místní pamětní knihy byl kámen vyorán jinde a na dnešní místo se mohl dostat až druhotně.
Před Vozovnou Slovany stojí nový pomník Františku Mlynaříkovi, řediteli plzeňských Elektrických podniků a iniciátorovi trolejbusové dopravy. Jeho příběh ale není jen o technickém pokroku. Za okupace pomáhal pronásledovaným a po válce se stal obětí obvinění, které ho hluboce zasáhlo.