Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pověsti a legendy.
Na pahorku nad Velkým bezděkovským rybníkem stojí téměř třímetrová kamenná ženská tvář. Kamenná bába, které její autor Jiří Šulc říkal Alžběta, vznikla teprve v roce 1986. Přesto díky žule, lišejníkům a pověstem působí, jako by do pošumavské krajiny patřila odedávna.
Vila Primavesi v Olomouci se na jeden večer promění v jeviště životního příběhu Maji Plisecké. Komorní inscenace Já, Plisecká propojí činohru, výrazový tanec a balet a připomene nejen slavné role taneční legendy, ale také složitý vztah umění a moci v Sovětském svazu.
Jen několik minut chůze od Moravské boudy se otevírá malý svět krkonošských zvířat. Dřevěné sochy, naučné tabule a QR kódy tu na krátké trase přibližují jeleny, tetřívky, lišky i další obyvatele hor – bez náročného stoupání a vhodně také pro rodinný výlet.
Na mírném návrší nad Žemličkovou Lhotou stojí mohutný žulový balvan, který se opírá o podloží překvapivě malou plochou. Husova kazatelna patří k nejzajímavějším geologickým místům Petrovicka a jako přírodní památka chrání nejen samotný viklan, ale i okolní krajinu plnou kamenů.
V bývalých rotundách chomutovského lokomotivního depa ukrývá Národní technické muzeum jednu z nejvýznamnějších sbírek historických kolejových vozidel v Česku. Mezi téměř stovkou zpřístupněných exponátů najdete parní legendy, salonní vozy i výstavu věnovanou průkopníkovi železnice Františku Josefu Gerstnerovi.
Na terase nad údolím Radbuzy stojí rozsáhlý klášterní areál, jehož dějiny sahají k počátkům 13. století. Chotěšov nabízí barokní architekturu, historické interiéry, filmové stopy i legendu o zazděné jeptišce – a zároveň připomíná, jak náročná může být obnova velké památky.
Na severovýchodním svahu Poledníku ukrývá Šumava jedno z nejvýraznějších pozůstatků doby ledové. Prášilské jezero láká na morénovou hráz, horskou krajinu, pomník tragicky zesnulého studenta i pověst o dívce, která se prý vrací z jezerních hlubin.
Na ostrožně nad Libušínem se dochovaly valy raně středověkého hradiště, kostel svatého Jiří i dřevěná zvonice. Výlet sem ale není jen cestou za archeologií: nabídne také studánku, staré sady, výhledy do krajiny a připomínku průmyslové minulosti Kladenska.
V Horní Moravici roste jedna z nejpozoruhodnějších lip Jeseníků. Hadí královna má kmen široký přibližně deset metrů, stáří odhadované na několik staletí a neobvyklý vzhled, který dal vzniknout tajemné místní pověsti.
Krátká Ruthardská ulička patří k nejpůsobivějším pěším cestám historickým centrem Kutné Hory. Vede podél někdejších hradeb mezi Hrádkem, kostelem svatého Jakuba a Vlašským dvorem a připomíná rod Ruthardů i příběh o dívce, kterou měl vlastní otec ukrýt ve sklepě.
Pražský Edison Filmhub nabídne ve čtvrtek 29. října 2026 mimořádné setkání s filmovou historií. Murnauův němý Faust z roku 1926 se na plátně objeví v doprovodu živé hudby projektu Olaf Olafsonn & the Big Bad Trip, a stane se tak součástí přehlídky Tiché noci.
V Bedřichově se dá vyrazit na výlet, který spojuje jizerskohorskou přírodu, místní pověsti a sklářskou tradici. Modré putování za zázračnou vodou vede po stopách víly Izeríny, modrých skleněných znamení a příběhu, který děti provází cestou až ke skále Trniště.