Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Věže.
Barokní kostel svatého Václava patří k nejvýraznějším památkám Tovačova. Stojí na místě středověkého chrámu, v jeho interiéru přežily cenné prvky ze starší stavby a pod podlahou se nachází krypta spojená s někdejšími majiteli panství.
Na Velkém náměstí stojí jedna z nejvýraznějších dominant Hradce Králové. Bílá věž láká nejen na panorama historického centra a za dobré viditelnosti i vzdálených hor, ale také na zvon Augustin, starý hodinový stroj a pozoruhodný skleněný model celé stavby.
Zámek v Benátkách nad Jizerou není jen výraznou renesanční památkou. V jeho areálu se potkávají příběhy astronoma Tychona Brahe, hudebníka Bedřicha Smetany, regionální historie i svět historických hraček. K návštěvě láká také zámecká věž s výhledem na město.
Ve věžovité části studéneckého zámku se ukrývá muzeum, které spojuje dějiny železnice s příběhem místní vagonky. Kromě výrobních programů a modelových kolejišť nabídne také historické interiéry, legionářskou minulost zámku a výhled k Beskydám.
Na kopci Hradisko nad Bludovem dnes nestojí romantická zřícenina s věžemi ani zachované hradby. V lese však stále najdete valy, příkopy a terénní stopy sídla, které vzniklo ve 13. století a pravděpodobně zaniklo během česko-uherských válek.
Na ostrožně nad soutěskou Ve Vratech se ukrývá zřícenina hradu Džbán. Její valy a příkopy však vyprávějí mnohem starší příběh než samotné středověké zdivo. K místu se navíc vážou pověsti o zakleté hradní paní, pokladech i tajemném zániku.
Na skalnatém výběžku Pálavských vrchů se kdysi tyčil pozdně středověký Nový hrad, známý také jako Neuhaus. Dnes po něm zůstaly především příkopy, valy a nepatrné zbytky zdiva. Právě díky nim ale lze v krajině číst příběh málo známého strážního bodu, který zanikl za husitských válek.
Na východním okraji Přelouče stojí kostel, jehož příběh začal během morové epidemie v roce 1680. Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie později doplnily ambity a stal se vyhledávaným poutním místem. Jeho areál dodnes spojuje sakrální architekturu, paměť města a klid hřbitova.
Na vyvýšeném místě uprostřed Dlouhého Mostu stojí barokní kostel svatého Vavřince. Jeho nejvýraznějším prvkem je mohutná věž s úzkými okny, téměř dvoumetrovým zdivem a hodinami, jejichž ručičky byly kdysi nasazeny obráceně.
Na Mariánské hoře u Horní Čermné se potkávají široké výhledy, poutní tradice i zajímavý přírodní předěl. Rozhledna Mariánka stojí na hlavním evropském rozvodí, zatímco pod ní čeká kostel, křížová cesta a lipová alej s příběhem sahajícím do 18. století.
Nad Černolicemi vystupuje ze svahů výrazný pás skal, který spojuje geologickou zajímavost, výhledy do krajiny a více než stoletou lezeckou tradici. Černolické skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách a lákají sportovce i návštěvníky, kteří si chtějí užít krátký výlet v přírodě.
Na návrší Kanciborek stojí větrný mlýn, který se od běžných mlýnů výrazně lišil. Od roku 1836 drtil smrkovou a borovou kůru na tříslo pro třebíčské koželužny. Dnes technická památka připomíná průmyslovou minulost města i život lidí, kteří v ní později bydleli.