Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Vodopády.
V Borové dolině pod Dlouhými stráněmi ukrývá Hrubý Jeseník vodopád, který zůstává stranou hlavních turistických proudů. K Borovému vodopádu se dá dojít krátkou odbočkou z modré trasy z Koutů nad Desnou a jeho podoba se výrazně mění podle množství vody v potoce.
V Bezručových sadech v Olomouci najdete vodopád, který není dílem přírody, ale důmyslnou ukázkou čerpací techniky. Vznikl v 60. letech jako reklama na výrobky Sigmy Olomouc, po dlouhé přestávce byl obnoven a od jara 2022 znovu oživuje prostor u hradeb a Mlýnského potoka.
Jihovýchodně od Štemberka, místní části Bulovky, se v lesní rokli ukrývá nenápadná kaskáda na Arnoltickém potoce. Arnoltický vodopád není cílem upravené turistické trasy, právě proto ale nabízí klid, chlad a atmosféru místa, které si návštěvník musí sám najít.
Pod Chrastenským vrchem u Osečné padá voda přes několik metrů vysokou kaskádu, která na první pohled působí jako přírodní vodopád. Ve skutečnosti jde o pozůstatek důmyslné vodohospodářské soustavy ze 16. století, vybudované pro pohon železných hamrů.
V Harrachově čeká na rodiny s dětmi krátká stezka, která promění obyčejnou cestu k Mumlavskému vodopádu v liščí výpravu. Na osmi zastaveních si děti zkoušejí pohybové úkoly, hádanky i drobné prolézačky a přitom poznávají život šelmy, která umí být nenápadná i obratná.
Na severním okraji Jizerských hor vystupuje ze svahu skalní vyhlídka Krásná Máří. Po schůdcích vytesaných ve skále se tu otevírá pohled na Hejnice s bazilikou, údolí Štolpichu, Ořešník i krajinu Frýdlantska. Cesta k ní vede chráněnými bučinami a má i zajímavou hornickou minulost.
Jen asi sto metrů před ústím Třebsínského potoka do Sázavy padá voda přes tvrdé skalní podloží v nejvýraznější kaskádě celého potoka. Třebsínský vodopád měří přibližně 2,7 metru a nejlépe vynikne jako součást pěšího výletu Posázavím, zejména po deštích nebo jarním tání.
V dolní části Tereziina údolí u Nových Hradů stojí stavba, která spojuje technickou historii s romantickou představou šlechtického parku. Hamerský mlýn byl v 19. století proměněn v půvabný objekt anglické novogotiky a dodnes tvoří důležitou součást zdejší krajiny.
V hlubokých roklích severních svahů Jizerských hor se ukrývá působivá soustava vodopádů a kaskád. Velký Štolpich překonává přibližně třicetimetrový výškový rozdíl, Malý Štolpich nabízí klidnější putování podél potoka. Nejlépe je poznáte pěšky z Hejnic nebo Ferdinandova.
Na Pančavské louce se setkává několik tváří Krkonoš: cenné vrchovištní rašeliniště, pozůstatky ledovcové krajiny i Pančavský vodopád, nejvyšší v Česku. Z Ambrožovy vyhlídky se otevírá působivý pohled do Labského dolu, cesta sem ale vede citlivým a přísně chráněným územím.
Na okraji Chotěboře sedí u šachovnice více než třímetrový betonový čert od Michala Olšiaka. Nejde jen o výraznou dominantu města, ale také o připomínku skalního Čertova stolku a pozvánku k pěší výpravě naučným údolím řeky Doubravy.
Zámek Žleby na Kutnohorsku působí jako vystřižený z romantického příběhu. Za jeho věžemi, hradbami a arkádovým nádvořím se skrývají bohaté interiéry, zatímco park s vodopádem zve k procházce podél Doubravy. Nedaleko zámku pak čeká samostatná obora s bílými jeleny.