Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
Na okraji tehdejší Plzně se 9. září 1871 odehrála událost, která přilákala desítky tisíc lidí. Jan Janeček, v úředních záznamech vedený také jako Jan Serinek, se stal posledním veřejně popraveným člověkem v Rakousku-Uhersku. Dnes místo připomíná především okolí Borského parku.
Ve středu Vacenovic stojí sklep, který připomíná jednu z nejvýraznějších novokřtěneckých komunit na jižní Moravě. Habáni tu v 16. století hospodařili, vyráběli fajáns a zanechali po sobě také pozůstatky mimořádně velké hrnčířské pece.
Bývalá kasárna v Janovicích nad Úhlavou nejsou běžnou turistickou památkou. Přesto mají mimořádné místo v moderních dějinách regionu: vznikla v době poválečné militarizace a jejich jméno se spojilo s technickými prapory i románem Černí baroni.
V Tolstého ulici se ukrývá bývalá vojenská kaple s neobvyklou výmalbou z roku 1916. Křesťanské výjevy v ní doplňují vojáci, zbraně a císařské insignie. Dnes je odsvěcený prostor součástí policejního vzdělávacího zařízení a veřejnosti se otevírá jen při komentovaných prohlídkách.
V Čimelicích začala v roce 1991 podnikat rodina Valových s malou prodejnou obkladů a koupelnového vybavení. Dnes její cestu od odvážného rodinného rozhodnutí k rozsáhlé firmě připomíná automatické muzeum v areálu SIKO.
V okolí Strážného se vojenská historie neukrývá jen v lese. Pozůstatky poválečné obrany západní hranice najdeme také v loukách, pod zemí a dokonce v ruinách chalup zaniklých šumavských osad. Krajina tu vypráví zároveň o železné oponě i o zmizení celých vesnic.
Na Olšanských hřbitovech se nachází hrob Jana Palacha, který se krátce po jeho pohřbu stal veřejným symbolem odporu proti okupaci a nastupující normalizaci. Příběh místa připomíná nejen Palachovu oběť, ale také náhrobek Olbrama Zoubka a zápas komunistického režimu s pamětí společnosti.
Před téměř 29 tisíci lety vznikla v krajině pod Pálavou drobná keramická figurka, která dnes patří k nejznámějším archeologickým nálezům z českého území. Věstonická venuše však není jen symbolem pravěku – otevírá také pohled na technické schopnosti, umění a duchovní svět lidí mladšího paleolitu.
Bruntál bývá označován za nejstarší město v Česku. Přesnější je říct, že patří k městům s nejstarším doloženým městským právem v českých zemích. Jeho historie začala u kolonizace a těžby kovů, dnes ji připomínají zámek, hradby, kostely i městská památková zóna.
V malé pískovně u Mšeckých Žehrovic se v roce 1943 našla opuková hlava muže s typickým keltským nákrčníkem. Slavná plastika dnes patří Národnímu muzeu, ale její příběh lze číst i přímo v krajině, kde kdysi stávalo významné keltské sídliště.
V historické budově někdejší Mincovny v Novém Kníně se ukrývá pozoruhodný raně středověký náramek skandinávského typu. Muzeum zlata ale vypráví také o staletích těžby, rýžování a zpracování drahého kovu, které dodnes připomínají stezky v okolní krajině.
Na místě, kde po desetiletí zůstávala proluka a parkoviště, vyrostlo nové ostravské pětidomí. Nové Lauby spojují současné bydlení s archeologickými stopami středověkého města a připomínají také proměnlivý osud Velké ulice, jedné z důležitých komunikací historické Ostravy.