Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Na zalesněném vrchu Skály u Protivanova se potkává příroda s historií. Přibližně 724 metrů vysoký vrchol ukrývá cenné bukové porosty, přírodní rezervaci i loveckou chatu Hanačku, která se za druhé světové války stala útočištěm partyzánů.
Historická Bezručova alej spojuje Lednici s Valticemi a prochází také územím Hlohovce. Přibližně šest kilometrů dlouhé stromořadí nabízí příjemnou trasu pro pěší i cyklisty a zároveň ukazuje, že krajina Lednicko-valtického areálu není jen kulisou památek, ale také cenným živým prostředím.
Na Říp se nemusí vyrážet jen kvůli rotundě nebo výhledům. Už cesta z Rovného vede působivou lipovou alejí, která je od roku 2009 památným stromořadím. Mezi jejími dvěma řadami stromů se otevírá klidný nástup do krajiny spojené s příběhem praotce Čecha.
Zalesněný Čupec na česko-slovenském pomezí nepatří k nejvýraznějším turistickým ikonám, jeho význam je však mimořádný. S výškou kolem 819 metrů je uváděn jako nejvyšší vrchol Jihomoravského kraje a zároveň tvoří zajímavou zastávku na hřebenové trase z Nové Lhoty k Velké Javořině.
Na Kamenné hoře u Otic stojí za návštěvu místo, které svým názvem slibuje sopku, ale nenabízí typický kužel ani kráter. Bývalý lom zde odhalil podpovrchové vulkanické těleso staré přibližně 20 milionů let a zároveň odkryl vrstvy hornin i ledovcových sedimentů.
Přímo v Liběchově roste skupina lip srdčitých, které požívají zvláštní ochranu jako památné stromy. Nenápadné místo může být příjemnou zastávkou při procházce městem i při objevování krajiny Mělnicka.
Jen několik kilometrů od Plané se otevírá klidná cesta krajinou, kterou po generace lemovalo stromořadí. Alej ke Svaté Anně spojuje příjemnou krátkou procházku s poutním místem a připomíná, jak výraznou roli mohou mít stromy v historii i podobě české krajiny.
Na hrázi zaniklého rybníka Hrádeček jihovýchodně od Třeboně roste mohutný dub letní, jehož stáří se odhaduje na více než 400 let. Památný strom připomíná historii zdejšího rybníkářství a je také dějištěm pověsti o Jakubu Krčínovi a čertovi.
Mezi Broumy, Kublovem a Svatou roste stromořadí, které tvoří 23 jeřábů břeků. Památná alej připomíná, že cenné přírodní památky nemusí mít podobu hlubokého lesa nebo výrazné skály – někdy lemují obyčejnou silnici.
Jižně od Boru vede podél silnice k Stráži působivé stromořadí, které tvoří 115 letních dubů. Borská alej byla chráněna už v roce 1987 a dodnes představuje výraznou krajinnou dominantu Tachovska i zajímavou zastávku při poznávání okolí města.
Podél silnice mezi Olešnou a Boněticemi roste historické stromořadí jírovců maďalů. Jírovcová alej u Olešné bývala vedena jako soubor 192 stromů a dodnes patří k výrazným krajinným prvkům u Stráže, i když její podoba se během desetiletí proměnila.
Mezi rybníky Koclířov a Velký Tisý u Lomnice nad Lužnicí vede stromořadí, které dobře vystihuje charakter Třeboňska. Akátová alej není velkou samostatnou atrakcí, ale zajímavým bodem pro pěší výlet, fotografování i pozorování krajiny v okolí významné ptačí lokality.