Věž kostela Nejsvětější Trojice patří k nepřehlédnutelným místům Velké Úpy. Když se v roce 2001 po dlouhé odmlce znovu rozešly její hodiny, nebyla to jen oprava technického zařízení. Do horské obce se vrátil zvuk, který po generace pomáhal určovat rytmus dne. Obnovu umožnila veřejná sbírka, v níž se do léta 2001 podařilo shromáždit 112 010 korun.
Kostel z císařova podnětu
Velká Úpa je dnes místní částí Pece pod Sněžkou, na konci 18. století však měla ambici stát se střediskem okolního horského osídlení. Po návštěvě regionu v roce 1779 podpořil vznik kostela císař Josef II. Stavba byla financována v souvislosti s Náboženským fondem, jehož prostředky pocházely mimo jiné z majetku zrušených klášterů.
Práce začaly v roce 1788 a postupovaly rychle. Už následující rok se v novém kostele sloužila první mše; podle některých podkladů byl dokončen na jaře a vysvěcen 16. května 1789. Zděná věž přibyla o dva roky později. Stavba bývá popisována jako pozdně barokní až klasicizující. Má jednoduchou obdélnou loď, pětiboký presbytář, valbovou střechu a střídmě členěné fasády.
Při pohledu do interiéru připomene císařův podíl kartuše s černým dvouhlavým orlem a iniciálami Josefa II. na vrcholu vítězného oblouku. Trojstranná zděná oratoř zase napovídá, že kostel měl sloužit početné horské obci a jejímu okolí.
Zvony, varhany a oltář z Křešova
Historie kostela se neobejde bez jeho zvonů. Velký zvon věnoval císař Leopold II., Josefův nástupce. Podle regionálních podkladů byly v roce 1923 slavnostně instalovány také tři nové zvony. Přesný současný počet zvonů ani stav jednotlivých kusů však dostupné údaje spolehlivě nepotvrzují, proto je lepší vnímat je především jako součást dlouhého příběhu místní věže.
Cenné prvky najdeme také uvnitř. Dochovaly se varhany pořízené v roce 1837 a oltář Čtrnácti svatých pomocníků, který byl do Velké Úpy přenesen ze slezského Křešova. Křížovou cestu vytvořil v roce 1853 vrchlabský malíř Alois Seifert.
Věžní hodiny se zlacenými číslicemi a ručičkami vznikly díky sbírkám v roce 1875. V horské obci měly praktický význam: časové signály a zvony doprovázely běžný život a mohly upozornit také na požár, povodeň nebo jiné nebezpečí. Po druhé světové válce hodiny přestaly fungovat. Při obnově v roce 2001 byly zachovány původní ciferníky, ale dostaly nový elektronický hodinový stroj.
Stavba, která se musela přizpůsobovat horám
Kostel opakovaně připomíná, jak náročné jsou pro historické stavby krkonošské podmínky. Silný vítr v roce 1918 shodil z věže kříž ze sanktusníku na střechu. Nový sanktusník byl osazen v březnu 1919. Poškozená střecha a strop si vyžádaly opravu v roce 1923, o deset let později byl snesen celý strop lodi a nahrazen novým plochým stropem s výzdobou.
Výmalbu stropu a presbytáře vytvořil Alfred Meissner ze Šumperka. Objevily se na ní výjevy Nejsvětější Trojice, alegorie eucharistie i symboly čtyř evangelistů. V roce 1937 byla z poloviny vyměněna také krovová konstrukce věže.
Opravy pokračují i v současnosti. V etapě roku 2025 se řešila střešní krytina, plášť střechy, sanktusník a části krovu. Podpora byla připravena také pro rok 2026. Neznamená to však automaticky, že je celá obnova dokončena – u horské památky jde o postupnou péči rozdělenou do jednotlivých etap.
Místo bohoslužeb i setkávání
Nejsvětější Trojice ve Velké Úpě není pouze historickým objektem. Konají se zde poutní mše, koncerty, Noc kostelů, komunitní slavnosti nebo živý betlém. Při některých akcích bývá možné nahlédnout do interiéru, vystoupat do věže a prohlédnout si zvony. Nejde ale o běžnou každodenní návštěvní dobu.
Diecézní katalog uvádí nedělní bohoslužbu v 15 hodin, zároveň doporučuje ověřit aktuální termín u Římskokatolické farnosti Janské Lázně. Kostel stojí na souřadnicích 50°41.39775' N, 15°46.43365' E. Návštěvu lze spojit s procházkou kolem hřbitova a drobných památek, například sochy svatého Jana Nepomuckého, nebo s cestou směrem k Portáškám, Růžohorkám a Sněžce.