Stačí sejít z hlavní trasy mezi Samsonovou kašnou a okolními domy a podívat se pozorně do dlažby. V jihovýchodní části náměstí Přemysla Otakara II., přibližně čtyři metry od Samsonovy kašny směrem ke Grandhotelu Zvon, se nachází Bludný kámen. Oblý valoun s vytesaným křížkem není velkým pomníkem ani samostatnou stavbou. Přesto připomíná jednu z vrstev historie, které se v centru Českých Budějovic potkávají: středověké právo, veřejné popravy i městský folklor.
Kámen v místě někdejšího popraviště
Podle místní tradice označuje kámen místo, kde stával stínací špalek. Náměstí přitom od založení města nesloužilo jen obchodníkům a účastníkům slavností. Bylo také prostorem, v němž město veřejně vykonávalo svou pravomoc, včetně trestů smrti. Dnešní keramická dlažba nahradila starší kamenný povrch v roce 1939 a právě v něm zůstal tento výrazný oblý kámen jako připomínka dávného využití náměstí.
Na první pohled se od okolních dlažebních kamenů liší především tvarem a velikostí. Jde přibližně o 26,5 krát 30,4 centimetru velký říční valoun, respektive pozůstatek starší dlažby z takzvaných kočičích hlav. Křížek vytesaný do jeho povrchu z něj činí drobný, ale snadno rozpoznatelný pamětní prvek.
Pověst o deseti tovaryších
K Bludnému kameni se váže příběh o skupině tovaryšů, kteří se měli zapojit do tajného spiknutí. Pověst bývá zasazována do doby vlády Jiřího z Poděbrad. V jedné z jejích známých podob vystupuje německý mečíř, kolem něhož se skupina utvořila, a provaznický tovaryš Filip. Ten se měl o plánu zmínit své milé. Její otec, městský hlásný, pak zprávu předal rychtáři.
Při pokusu o zatčení údajně došlo k potyčce a rychtář byl smrtelně zraněn. Zajatí muži však podle tradice odmítli prozradit, kdo jej probodl. Proto měli být potrestáni všichni. Pověst obvykle hovoří o deseti popravených a Filip měl přijít na řadu jako poslední.
Konkrétní historické okolnosti ale nelze podávat jako jistě doložený popis události. U roku popravy se prameny rozcházejí: uvádí se rok 1478, někdy také 1470. Samotné vyprávění tak nejspíš stojí na historickém jádru, jehož podoba se v průběhu času měnila v kronikách i pozdějších literárních zpracováních.
Proč se kameni říká bludný
Nejznámější část pověsti nesouvisí přímo s popravou, ale s cestou domů. Kdo měl kámen po večerní hodině nevědomky překročit, tomu se údajně zamotala cesta a až do rána nedokázal najít domov. Různé verze uvádějí jako rozhodný čas devátou, desátou nebo jedenáctou hodinu večerní; nejčastěji se dnes objevuje hranice kolem 21. či 22. hodiny.
Právě podmínka, že člověk kámen překročí bez vědomí, že tak učinil, dává pověsti její pointu. Nejde samozřejmě o ověřitelný účinek kamene, ale o folklorní motiv, který spojuje konkrétní místo s tajemstvím a lehkou dávkou obav. Pověst se díky tomu snadno předává dál a mění obyčejný detail v dlažbě v součást městské identity.
Jak Bludný kámen hledat
Kámen je volně přístupný po celý rok a návštěva nic nestojí. Leží přímo na pěší ploše náměstí, takže není třeba hledat žádný samostatný vstup ani plánovat otevírací dobu. Nejjednodušší orientací je Samsonova kašna: od ní se vydejte směrem k hotelu Zvon a sledujte dlažbu v její jihovýchodní části.
Při první návštěvě se vyplatí nespěchat. Mezi hlavními dominantami náměstí může kámen snadno zaniknout, přestože právě jeho nenápadnost je součástí kouzla. Prohlídku lze spojit s návštěvou Samsonovy kašny, radnice, Černé věže a historických domů kolem rozlehlého téměř čtvercového náměstí.
Bludný kámen připomíná, že poznávání měst není jen o velkých památkách. Někdy stačí jediný kámen v dlažbě, aby se otevřelo téma středověké spravedlnosti, proměnlivé paměti i příběhů, které se v ulicích drží po celá staletí.