Dvě Kaplanovy turbíny, pohyblivá jezová pole a vodácká propust dávají Trilčovu jezu několik různých tváří. Na první pohled je součástí městské krajiny Českých Budějovic, při bližším pohledu však vypráví o proměně Vltavy, rozvoji průmyslu i dnešním využívání obnovitelné energie. Jez leží přibližně na říčním kilometru 241,7, nedaleko areálu papíren.
Stavba, která změnila řeku
Trilčův jez byl vybudován v roce 1937 jako součást rozsáhlé regulace Vltavy mezi soutokem s Malší a někdejším Stecherovým mlýnem. Nahradil starší pevný jez u Gellertovy papírny, který už nevyhovoval novým požadavkům na říční provoz a využití vody.
Za návrhem stavby je spojován architekt Karel Chochola, technický dozor měl podle dobových a městských podkladů na starosti inženýr František Trilč. Právě po něm jez získal své jméno. Nejde tedy jen o překážku v řece, ale o výsledek promyšlené úpravy vodního toku, která měla stabilizovat hladinu, umožnit odběry vody a současně využít vodní sílu.
Jez je pohyblivý a tvoří ho dvě pole hrazená stavidly s klapkou. Celková šířka dosahuje přibližně 218 metrů, hrazená výška je uváděna 2,42 metru. Návrhový spád činí 3,77 metru, v přehledech se někdy zaokrouhluje na 3,5 až 3,7 metru.
Elektrárna pro papírny i veřejnou síť
Na pravém břehu Vltavy stojí malá vodní elektrárna, která byla dokončena a uvedena do provozu kolem roku 1940. Původně ji u stavidlového jezu vybudovala firma Gellert & Co především pro potřeby přilehlých papíren. Pokud výroba překročila vlastní spotřebu průmyslového provozu, mohla elektřina putovat také do veřejné sítě.
Elektrárna pracuje se dvěma Kaplanovými turbínami, vhodnými pro místa s poměrně malým spádem a velkým průtokem vody. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2013 se její celkový instalovaný výkon zvýšil na 860 kilowattů. Stejnou hodnotu uvádějí současné energetické podklady i evidence provozovny. Starší materiály mohou zmiňovat výkon 650 kilowattů, pro dnešní stav je však rozhodující údaj 860 kW.
Elektrárna po dalších drobných úpravách a modernizaci stále slouží. Její provoz připomíná, že vodní energie nebyla v Budějovicích pouze historickou součástí průmyslu, ale zůstává využívaným zdrojem i dnes.
Vorová propust dnes patří vodákům
Na levém břehu se nachází vorová propust široká přibližně 6,5 metru. V minulosti souvisela s dopravou dřeva a s využíváním zdrže jako úvaziště vorů. Dnes ji mohou využívat vodáci, pro které představuje praktickou součást plavby po Vltavě.
Vodní prostor u jezu měl v minulosti i další význam. V levobřežní části býval odběr pro městskou vodárnu, který byl v 90. letech částečně využíván také pro pivovar Samson. Stavba tak připomíná dobu, kdy se jeden úsek řeky podílel na zásobování města, pohonu průmyslu i přepravě materiálu.
Tip na městskou procházku
Trilčův jez lze dobře vnímat z veřejně přístupných cest a stezky vedoucí podél Vltavy. Městská trasa směřuje od okraje areálu papíren právě k jezu a nabízí pohled na technickou stavbu v kontextu řeky, průmyslových budov a městské zeleně. Zajímavé je sledovat rozdíl mezi klidnou hladinou nad jezem a proudící vodou pod ním.
Pro návštěvníka nejde o klasickou památku s expozicí nebo pravidelnými prohlídkami. Elektrárna je provozní zařízení a její vnitřní prostory nejsou běžně přístupné. Nejlepší je proto vnímat místo z okolní stezky, případně z vodácké perspektivy. Do technologických částí jezu ani elektrárny se vstupovat nemá.
Trilčův jez tak představuje nenápadnou, ale působivou zastávku při poznávání Českých Budějovic. Na jednom místě se tu potkává regulovaná řeka, průmyslová historie papíren, živá vodácká trasa i současná výroba elektřiny. Právě toto propojení dává stavbě význam, který přesahuje její čistě technickou funkci.