Na východním okraji Bystrého, nad hladinou Panského rybníka, se nachází jedna z nejvýraznějších památek města. Zámek Bystré zaujme především svou renesanční architekturou, ale také příběhem proměn, požárů a nového hledání smyslu. K jeho areálu patří rovněž anglický park o rozloze přibližně 2,7 hektaru, který dnes tvoří přirozené místo pro klidnou procházku.
Renesanční sídlo nad rybníkem
Zámek nechal v letech 1586 až 1590 vybudovat Jan Bezdružický z Kolovrat v těsné blízkosti starší tvrze. Stavba vznikala postupně: nejprve severní křídlo a část západního, později se celý objekt rozvinul do podoby trojkřídlé jednopatrové budovy.
Právě vnější podoba dnes připomíná jeho renesanční původ nejvýrazněji. Fasády zdobí sgrafitová rustika, tedy dekorativní povrchová úprava typická pro řadu renesančních staveb. Pozornost si zaslouží také sdružená okna, římsy a kamenné portály. Směrem do vnitřního dvora se otevírají arkády, které dávají zámku elegantní a komorní charakter.
V 17. a 18. století prošel areál dalšími úpravami. Po roce 1707 se proměňovaly především interiéry, které získaly barokní podobu. V polovině 19. století následovala přestavba vnitřních prostor a roku 1833 byla z průčelí odstraněna věž. Přestože se zámek v průběhu staletí měnil, jeho základní renesanční výraz zůstal čitelný.
Od užitkové zahrady k anglickému parku
Historie zeleně u zámku sahá nejméně do roku 1589, kdy je doložena zahrada s ovocnářskou a zelinářskou funkcí. Její podoba se později zásadně proměnila. Po roce 1850 nechala Ernestina, svobodná paní z Langetu, založit rozlehlý anglický park, který měl vedle estetické funkce nabídnout také reprezentativní prostředí šlechtického sídla.
Park je cenný kompozicí i zastoupením dřevin. Rostou v něm například javor babyka, jírovec maďal, buk lesní, jasan ztepilý, lípa stříbrná, tis červený, jedle bělokorá a jedle stejnobarvá. Nechybí ani cypřišek Lawsonův, smrk ztepilý nebo borovice limba. Pro návštěvníka tak nejde jen o kulisu k zámku, ale o zajímavý dendrologický prostor, který se vyplatí procházet pomalu.
Park byl obnoven v letech 1973 a 1974 a následně zpřístupněn veřejnosti. Další zásahy do dřevin a vegetačních prvků probíhaly na přelomu tisíciletí a v letech 2009 až 2010. Protože se v areálu mohou měnit podmínky kvůli údržbě nebo revitalizaci, je vhodné aktuální přístupnost ověřit před návštěvou.
Zámek, který přežil dva požáry
Výraznou kapitolou novodobých dějin památky jsou požáry z roku 1978. Zámek tehdy zasáhly hned dvakrát a následná rekonstrukce trvala přibližně deset let. Při obnově byla jeho vnější podoba navrácena k renesančnímu vzhledu a celý objekt byl znovu zprovozněn v roce 1990.
Po požárech však zámek nepřestal sloužit lidem. Od května 1975 v něm fungoval ústav sociální péče a později Domov na zámku Bystré. V posledních letech se kolem objektu objevovaly plány na celkovou revitalizaci a nové využití. Dostupné podklady se v popisu současného stavu liší, proto je přesnější vnímat zámek jako památku, jejíž další role se stále hledá.
Tip na historickou procházku Bystrým
Zámek a park jsou součástí městské památkové zóny Bystré. Společně s Panským rybníkem vytvářejí jeden z hlavních prostorových celků města a dobře doplňují procházku historickým centrem. Návštěvník si může prohlédnout renesanční exteriér, projít se mezi vzrostlými stromy a pokračovat do města, které leží přibližně 13 kilometrů od Poličky.
Interiéry zámku nejsou podle dostupných informací běžně přístupné jako klasický návštěvnický okruh. Park je veřejným prostorem, jeho režim se však může v čase měnit. Jako orientační adresu lze použít Zámecká 1, 569 92 Bystré. Největší smysl má návštěva tehdy, když si člověk vyhradí čas nejen na samotnou stavbu, ale i na její okolí – právě spojení zámku, rybníka, parku a historického města dává tomuto místu jeho osobitý charakter.