V Květnově se bude letos hudebně zesilovat. Sedmý ročník Květnovských hudebních slavností postavil svůj program na principu crescenda – postupném přechodu od tichého zvuku k silnému. Tento výrazový prostředek se výrazně prosadil ve druhé polovině 18. století a během festivalového víkendu se představí v kantátách, motetech, opeře i instrumentálních koncertech.
Festival se uskuteční od pátku 28. do neděle 30. srpna 2026. Všechny koncerty se odehrají v poutním kostele Navštívení Panny Marie v Květnově, místní části obce Blatno na Chomutovsku. Právě spojení historické hudby s výrazným krušnohorským místem patří k hlavním důvodům, proč se sem vydat.
Od Jommelliho k hudebníkům z Čech
Zahajovací koncert v pátek od 19 hodin bude věnován kantátám a motetům italského skladatele Niccoly Jommelliho. Program povede cembalistka Alena Hönigová a vystoupí v něm například sopranistka Barbara Kusa, houslistky Veronika Manová a Sarah Flögel, violista Andreas Torgersen, violoncellistka Julia Flögel a kontrabasista Tadeáš Mesany.
Na sobotu je připraven dvojí pohled na příběh Dona Quijota. Od 15 hodin čeká děti zkrácené čtyřicetiminutové představení Don Quijote aneb boj s větrnými mlýny. Dospělí se ho mohou zúčastnit pouze v doprovodu dítěte. V rolích Dona Quijota a Sancha Panzy se představí Friedemann Meinhardt a Valentin Seidl, hudební doprovod zajistí Batzdorfer Hofkapelle.
Večerní koncert začne v 17 hodin a nabídne širší hudební obraz quijotovského tématu. Zazní díla Georga Philippa Telemanna, Henryho Purcella, Francesca Contiho a Giovanniho Alberta Ristoriho. Páteční večer navíc doplní tradiční soutěž o nejlepší regionální koláč.
Nedělní závěr od 15 hodin ponese název Stamitz a Lachnith: instrumentální koncerty. Přiblíží hudbu skladatelů českého původu, kteří působili v Mannheimu a u dvora v Zweibrückenu, dnešním Deux-Ponts. Dramaturgie připomíná také to, že vévoda Christian IV. využíval hudebníky z obou kapel při pobytech v Paříži a ve Versailles. Zweibrückenské prostředí se stalo útočištěm mimo jiné členů rodiny Lachnithů a violoncellisty Wenzela Schindelara.
Kostel s gotickým jádrem a rokokovými detaily
Hudba tu nebude znít v neutrálním sále. Květnovský kostel je kulturní památkou a jeho kořeny sahají do 16. století. Původně malá gotická kaple byla během 17. a 18. století postupně rozšiřována a barokně upravována. Dnešní jednolodní stavba má polygonální presbytář a hranolovitou věž při jižním průčelí.
V interiéru zaujme hlavní oltář s akantovou výzdobou a granátovými jablky z doby kolem roku 1700. Po stranách stojí rokokové oltáře zasvěcené svaté Anně a svatému Janu Nepomuckému. S místem je spojena také pozdně gotická dřevořezba Panny Marie Samodruhé z doby kolem roku 1450. Soška se při běžných bohoslužbách uchovává mimo kostel a bývá vystavována především při poutích.
Poutní místo na česko-saském pomezí
Květnov leží přibližně 7,2 kilometru severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce 627 metrů. Ke kostelu na návrší vede lipová alej a padesát růžencových schodů z roku 1768. Jejich počet připomíná padesát modliteb Zdrávas Maria v růženci. Za kostelem se nachází kaple známá jako kaple hříšníků neboli Sünderkapelle.
Po staletí sem mířila procesí z české i saské strany Krušných hor. Vrchol poutní tradice spadá do 18. a 19. století, kdy poutníci přicházeli s korouhvemi, mariánskými obrazy a hudbou. Některé prameny hovoří až o 20 000 návštěvnících ročně, jde však o dobový odhad, nikoli o přesně doloženou statistiku.
Po druhé světové válce a odsunu většiny německy mluvícího obyvatelstva Květnov o část svého přirozeného zázemí přišel. Po otevření hranic se sem začali vracet němečtí rodáci a jejich potomci a po roce 1990 se obnovily také červencové poutě. Festival tak zapadá do širší snahy o návrat kulturního života na místo, které bylo dlouho upozaděné.
Koncerty, koláč i možnost sledování na dálku
Vstupné na slavnosti je dobrovolné. Pořadatelé plánují také občerstvení, sladké delikatesy a online živé přenosy všech festivalových představení. Jejich dostupnost i další praktické podrobnosti je vhodné před cestou ověřit u obce Blatno nebo na festivalovém webu, protože program se může změnit.
Kostel stojí na návrší a přístup k němu vede schodištěm; podle diecézního katalogu není bezbariérově přístupný. Návštěvu lze spojit s prohlídkou hrázděných domů v obci nebo s výpravou ke zřícenině hradu Neustein, známého také jako Najštejn.
Festivalový program doprovází od května blog Ex libris Víta Šebestiána Vavřineckého, který prostřednictvím dopisů, památníků a deníkových záznamů přibližuje osudy skladatelů. Květnovské hudební slavnosti tak nejsou jen sérií koncertů, ale také pozvánkou k objevování příběhů, které se ukrývají v krajině i v dějinách evropské hudby.