V katastru malé obce Habrůvka se během jediného výletu potkávají různé tváře Moravského krasu. Náhorní krajina s bučinami tu přechází do Josefovského údolí, kde se voda ztrácí v podzemí, aby se později znovu objevila na povrchu. Právě zde, v části obce zvané Josefov, leží také slavná Býčí skála.
Habrůvka se nachází přibližně 25 kilometrů severně od Brna a její katastr sahá od okolí samotné vesnice až k údolí mezi Křtinami a Adamovem. Není velkým turistickým centrem, což je ale pro výletníky spíše výhoda. Obec může posloužit jako klidnější výchozí bod k místům, která bývají spojována především s Křtinami, Adamovem nebo Rudicí.
Býčí skála a tajemství podzemí
Nejvýraznějším cílem v okolí je Býčí skála, nejstarší archeologicky zkoumaná jeskyně na Moravě. Výzkumy zde odhalily stopy lidské přítomnosti od starší doby kamenné až po starší dobu železnou. Nejznámější nález z 19. století tvoří bronzová soška býčka, doprovázená pozůstatky více než čtyřiceti lidí, keramikou, bronzovými a železnými předměty, šperky i zbytky vozů.
Význam nálezu dodnes není vyložen jednoznačně. Často se mluví o kultovním nebo obětním místě, jistý výklad však archeologové nemají. Právě spojení vědeckých otázek, dávné historie a působivého skalního prostředí dává Býčí skále mimořádnou atmosféru.
Jeskyně je součástí zhruba sedmikilometrového systému a není běžně přístupná po celý rok. Důvodem je ochrana přírody, archeologických pozůstatků i zimujících netopýrů. Veřejnost se dovnitř dostává především při mimořádných dnech otevřených dveří nebo při komentovaných akcích. Jejich termíny se mění, proto je před cestou nutné ověřit aktuální informace u organizátorů.
Josefovské údolí: cesta za vodou a bučinami
Josefovským údolím vede naučná stezka, která přibližuje zdejší živou i neživou přírodu. Trasa prochází lesním prostředím kolem volně přístupných jeskynních bludišť a pokračuje k vývěru Jedovnického potoka. V okolí Habrůvky se přitom nacházejí také ponory. Podle místních historických materiálů se za určitých podmínek do podzemí ztrácí Křtinský potok u hájenky a s jeho vodami se mají spojovat i podzemní proudy v prostoru Výpustku a Vokounky.
Působivou přírodní kulisu vytváří Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina. Zachovalý komplex bukových lesů je domovem druhově pestré přírody. Odumírající kmeny a dutiny poskytují prostor dřevokazným houbám, hmyzu i ptákům. S rezervací je spojován také lesník Alois Zlatník, který se zasloužil o vznik soustavy chráněných lesních území na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny.
Při pohybu v rezervaci je třeba držet se značených cest a respektovat ochranný režim. Ne každá jeskyně, ponor nebo místní název je zároveň turistickým cílem přístupným veřejnosti.
Křtiny spojují baroko, jeskyni a stromy
Jen několik kilometrů od Habrůvky leží Křtiny, přirozené turistické centrum této části Moravského krasu. Jejich dominantou je barokní kostel Jména Panny Marie, vybudovaný podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichla. Poutní areál představuje výrazný kontrast k divokým lesům a skalám Josefovského údolí.
Křtiny stojí za návštěvu také kvůli Arboretu Křtiny. Profesor Augustin Bayer je založil v roce 1928 a na ploše přibližně 23 hektarů zde dnes rostou stovky domácích i exotických dřevin. Areál doplňují dřevěné sochy, rašeliniště, vřesoviště a naučné prvky. Z náměstí k arboretu vede zhruba dvoukilometrová stezka Chvála stromů se třinácti zastaveními.
Pod zemí lze v Křtinách navštívit také jeskyni Výpustek. Její prohlídka propojuje přírodní a archeologickou minulost s pozdějším vojenským využitím rozsáhlých podzemních prostor. Jde o organizovanou návštěvu, u níž se otevírací doba i dostupnost mění podle sezony.
Za rozhledy, hradem nebo do Rudice
Výlet z Habrůvky lze podle času prodloužit směrem k Adamovu. Nad městem stojí Alexandrova rozhledna, kamenná věž z roku 1887. Po rekonstrukci je podle města celoročně volně přístupná a nabízí možnost spojit lesní putování s výhledem do okolní krajiny. Dalším cílem je Nový hrad u Adamova, romantická zřícenina středověkého sídla s několika hradbami, věžemi a palácem.
Na opačnou stranu vede cesta k Rudici, známé rudickými vrstvami, Geoparkem Rudice, větrným mlýnem a Rudickým propadáním. Právě tam Křtinský potok mizí v podzemí, zatímco v Josefovském údolí se jeho vody podle popisu krasového systému znovu objevují.
Habrůvkou prochází Cyrilometodějská stezka spojující Vranov s Velehradem a obec se napojuje také na značené cyklotrasy. V roce 2026 navíc Moravský kras připomíná 70 let od vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Habrůvka tak dobře ukazuje, proč má zdejší krajina stále co nabídnout: na malém prostoru se tu setkává ochrana přírody, archeologie, speleologie, historie i obyčejná radost z pěšího výletu.