Lom Mexiko u Mořiny patří k místům, kde se mimořádně silně potkává krása krajiny s její minulostí. Vápencový lom je součástí známého komplexu Amerika v CHKO Český kras a společně s Velkou a Malou Amerikou připomíná průmyslový rozmach 19. a 20. století. Zároveň ale nese paměť pracovního útvaru věznice Praha-Pankrác, do něhož byli v letech 1949 až 1953 posíláni političtí vězni.
Vápencový lom pro železárny i stavebnictví
Průmyslová těžba v okolí Mořiny se rozvíjela od konce 19. století. První písemný doklad o licenci pochází z prosince 1890 a vlastní těžba začala o rok později. Zdejší vápenec nacházel využití v hutích, mimo jiné u Kladna, ale také v cukrovarnictví, potravinářství, při výrobě cementu a jako stavební materiál.
Význam ložiska podpořilo železniční spojení s Kladenskem a Nučickem. Trať, přivedená do oblasti kolem roku 1900, umožňovala odvážet vytěžený kámen k dalšímu zpracování. Lomy tak nebyly jen působivou krajinou, ale především rozsáhlým průmyslovým provozem. Pod zemí se dodnes nachází soustava štol; hlavní z nich má podle památkářů až tři kilometry a pět pater. Veřejnosti jsou nepřístupné a některé slouží jako zimoviště vzácných netopýrů.
Místo tvrdé práce a politické perzekuce
Po druhé světové válce se v historii lokality vystřídaly různé podoby nucené práce. Válečné období připomíná trestanecký pracovní tábor, krátce po válce zde byli drženi také němečtí zajatci. Nejznámější kapitola se však týká komunistického režimu. V letech 1949 až 1953 fungoval v Mořině pracovní útvar věznice Praha-Pankrác a odsouzení zde pracovali pro národní podnik Železnorudné doly Nučice.
Političtí vězni přicházeli podle pamětních materiálů často již vyčerpaní hladověním a útrapami z vyšetřovací a soudní vazby. Práce v lomu byla fyzicky mimořádně náročná a podmínky natolik tvrdé, že mezi vězni získal prostor přezdívku český Mauthausen. Nejde o oficiální historický název a přesnější je mluvit o pracovním útvaru, trestaneckém lomu nebo vězeňském pracovním táboře.
Pomník nad lomem
Na hraně nad lomem stojí památník politickým vězňům. Hrubě opracovaný kamenný blok doplňuje reliéfní nápis a otvor připomínající mříž. Památník vytvořil sochař Petr Váňa a odhalen byl 30. června 2001 z iniciativy Konfederace politických vězňů. Pietní místo není ukryté v muzeu, ale přímo v krajině, kde vězni pracovali. Právě spojení výhledu, kamene a připomínky konkrétního utrpení dává návštěvě mimořádnou sílu.
K pomníku vede z Mořiny žlutá turistická značka. Je součástí naučné stezky Český Grand Canyon a Český Mauthausen, která vznikla v roce 2022. Název odkazuje na dvě tváře zdejšího prostoru: Velká Amerika nabízí působivou scenérii přirovnávanou ke Grand Canyonu, zatímco Mexiko připomíná tragickou historii politických vězňů.
Naučná stezka jako venkovní muzeum
Stezka měří přibližně 2,5 kilometru a patří k nenáročným pěším trasám. Jedenáct panelů a interaktivních prvků vysvětluje geologický původ Českého krasu, dějiny těžby i fungování štol. Návštěvník se dozví, že zdejší vápenec vznikal z vápenatých schránek mořských organismů zhruba před 400 miliony let.
Historii práce přibližuje také vystavený hunt, tedy důlní vozík naložený kamením. Kolejové prvky a drátěné konstrukce na trase připomínají prostředí lomu a pomáhají představit si fyzickou náročnost práce, aniž by bylo nutné vstupovat do podzemí.
Výlet s respektem k místu
Z lomu Mexiko ani z ostatních lomů Amerika se běžně nesestupuje na dno. Bezpečné je využívat vyhlídky a značené cesty, nikoli překračovat oplocení nebo vstupovat do štol. Vápenec může být kluzký a kamenitý povrch vyžaduje pevnou obuv; zvýšenou pozornost by měli věnovat dospělí zejména malým dětem.
Návštěvu lze spojit s Velkou a Malou Amerikou, hradem Karlštejn, Solvayovými lomy nebo dalšími trasami v Českém krasu. Pro sezonu 2026 je plánována také turistická autobusová linka 878 se zastávkou Mořina, odbočka lom. O víkendech a svátcích má spojovat mimo jiné Karlštejn, Srbsko, Svatý Jan pod Skalou, Loděnici a Mořinu. Před cestou je vhodné ověřit aktuální jízdní řád i možnosti parkování.