Jen málokterý krátký výlet na Telčsku nabídne tolik různých zážitků jako cesta ke zřícenině Štamberk, přes kamenné moře u Lhotky a k zatopenému lomu Řásná. Během jediné vycházky se ocitnete u pozůstatků středověkého hradu, mezi balvany vzniklými v době ledové a nakonec u vodní plochy sevřené vysokými žulovými stěnami.
Hrad, který ukrývá víc než romantické zdivo
Turisticky známý Štamberk se v odborných a památkových materiálech objevuje také pod historicky správnějším názvem Šternberk. Zřícenina leží mezi Lhotkou u Mrákotína a Řásnou a kulturní památkou je od roku 1958. Hrad patrně založil Jaroslav ze Šternberka, doložený na konci 13. století jako purkrabí na Bítově. Přesné okolnosti vzniku však nejsou úplně jisté.
Areál měl poměrně pravidelnou podobu. K jeho nejvýraznějším částem patřilo hradní čelo široké přibližně 45 metrů, dvouprostorový palác i parkán s půlkruhovou baštou. Nejlépe dodnes působí asi patnáct metrů vysoký úsek jižní zdi, který mohl být součástí vyhlídkové věžice. Dochovaly se také zbytky paláce, předhradí a obvodového opevnění.
Hrad existoval přibližně od poslední čtvrtiny 13. století do první poloviny 15. století. Za pravděpodobnou příčinu jeho zániku se považuje husitské tažení v roce 1423, nikoli však jako zcela bezpečně doložený jediný výklad. Dnes je místo volně přístupné a bez klasické pokladny či prohlídkového okruhu.
Archeologie odhaluje každodenní život
Štamberk není zajímavý jen siluetou zříceniny. Novější odborný výzkum navázal na práce z 60. let 20. století a pomáhá zpřesnit představu o podobě hradu i životě jeho obyvatel. Archeologové zde objevili železné hroty šípů, jezdecké ostruhy, části zbraní a koňské výstroje, ale také nůžky, skleněné okenní výplně, úlomky střešní krytiny nebo železný klíč.
V prostoru někdejšího hospodářského dvora zaujal také přibližně devět centimetrů dlouhý železný závěsný zámek. Jeho stav zkoumali odborníci nedestruktivně pomocí rentgenu. Výzkum, na němž spolupracovaly například Akademie věd ČR, Muzeum Vysočiny Jihlava a Národní památkový ústav, přinesl rovněž laserové skenování a digitální model zříceniny. Výsledky shrnuje publikace Hrad Štamberk u Telče.
Kamenné moře jako dědictví doby ledové
Od hradu se vyplatí zamířit ke kamennému moři, které je součástí přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře. Chráněné území má rozlohu 14,10 hektaru a rozkládá se v nadmořské výšce zhruba 610 až 712 metrů. Jeho hlavním lákadlem jsou skalní výchozy, suťové lesy a rozsáhlý balvanový proud, který vznikl mrazovým zvětráváním žuly v době ledové. Balvany a suť sestupují po svahu směrem k Lhotce.
Na svazích rostou přirozené bukové a suťové lesy s javorem klenem a dalšími druhy. Pozorní návštěvníci mohou narazit také na méně známé rostliny, například samorostlík klasnatý nebo svízel vonný. Z živočichů se zde uvádějí ještěrka obecná, užovka hladká, zmije obecná, datel černý, žluna šedá, strakapoud velký nebo krkavec velký. Historicky bylo území v druhé polovině 80. let také stanovištěm rysa ostrovida; tento údaj ale nelze chápat jako potvrzení jeho dnešního výskytu.
Část svahu bývala extenzivní pastvinou. Po ukončení pastvy začala zarůstat náletovými dřevinami, a ochrana území proto zahrnuje jejich odstraňování, kosení i snahu o návrat ovčí pastvy.
Z lesa k zatopenému lomu Řásná
Třetí zastávkou je lom Řásná, vzdálený od zříceniny přibližně 200 metrů. Vznikl v prostoru někdejší těžby žuly a po ukončení těžby, uváděném po roce 2010, se zatopil. Dnes jej obklopují lesy a vysoké skalní stěny. Za příznivého světla může hladina působit zeleně až tyrkysově, což vytváří výrazný kontrast k šedým balvanům a hradnímu zdivu.
Turistické a potápěčské zdroje uvádějí hloubku přibližně 15 až 16 metrů a zmiňují také pozůstatky těžebního vybavení pod hladinou. Lom však není běžným veřejným koupalištěm. Vstup do vody je obtížný, okolí je hluboké a skalnaté a aktuální režim je třeba respektovat podle značení na místě. Atraktivní fotografie proto nesmí svádět k riskantnímu koupání.
Krátká vycházka, která vyžaduje opatrnost
Nejjednodušší kombinace vede z prostoru mezi Lhotkou a Řásnou přes kamenné moře ke zřícenině a následně k lomu. Přesné možnosti parkování a průjezdnost lesních cest je vhodné ověřit předem; k vodní ploše nelze automaticky doporučovat dojezd autem. Zřícenina i rezervace mají nezajištěný terén se sutí, skalami a zbytky zdiva, takže se hodí pevná obuv a zvýšená opatrnost, zejména za mokra nebo v zimě.
Výlet lze později prodloužit k Velkému Pařezitému rybníku, Míchově skále, do přírodní rezervace Mrhatina nebo na Javořici. Štamberk tak funguje jako nenápadný, ale pozoruhodně pestrý vstup do krajiny Geoparku Vysočina i do širšího okolí Telče.