Pod podlahou dnešního kostela se dochovaly základy velkomoravské rotundy. Kamenná stavba s kruhovou lodí a půlkruhovým kněžištěm vznikla patrně v polovině 9. století, tedy v době Velké Moravy. Její pozůstatky byly objeveny při archeologickém průzkumu v roce 1962 a dnes jsou po opravě kostela částečně přístupné pohledu pod průhlednou skleněnou deskou v podlaze.
Místo, kde se spojovala víra a moc
Rotunda nestála v krajině osamoceně. V její blízkosti archeologové odhalili základy rozsáhlé kamenné stavby palácového typu s litými maltovými podlahami. Nálezová situace vedla k výkladu, že rotunda mohla být vlastnickým kostelem významného představitele tehdejší vládnoucí vrstvy, případně velkomoravského panovníka. Konkrétní osobu však archeologie neurčila.
Staré Město proto není zajímavé jen jako místo s jedním starobylým kostelem. Prostor v okolí dnešního chrámu patřil k významným mocenským a duchovním areálům Velké Moravy. Dlouhé osídlení dokládají také další nálezy a pokračující pohřební aktivity. Právě opakované pohřbívání po mnoho staletí ovšem znesnadnilo přesné rozlišení jednotlivých archeologických vrstev.
Středověký kostel na starších základech
Dnešní kostel svatého Michaela archanděla vznikl na počátku 13. století, patrně ve druhé čtvrtině tohoto století. Jeho stavební počátky se spojují s působením velehradských cisterciáků. Stavba tak navazuje na mnohem starší sakrální tradici místa, která podle archeologické interpretace sahá nejméně přibližně jedenáct století do minulosti.
Současná podoba chrámu je výsledkem dlouhého stavebního vývoje. Jde o orientovaný jednolodní kostel s půlkruhově uzavřeným kněžištěm, bočními kaplemi a sakristií. Na západní straně stojí hranolová věž zakončená cibulovou bání. Areál doplňuje plocha bývalého hřbitova a ohradní zeď s výklenkovými kaplemi, které připomínají, že kostel byl po staletí také přirozeným středem místní komunity.
Římské cihly v raně středověké stavbě
Pozornost si zaslouží také stavební materiál. Ve zdivu kostela i v jeho okolí se našly římské cihly použité podruhé. Některé z nich pocházejí ze starších staveb a jedna měla podle farního historického přehledu nést značku římské legie. Do prostoru raně středověkého kostela se tak dostaly součásti antické stavební tradice.
Staré Město tuto skutečnost představuje jako mimořádnou zajímavost: římské cihly zde dodnes slouží ve své původní stavební funkci. Nejde přitom jen o působivý detail pro návštěvníky. Druhotně využitý materiál zároveň ukazuje, jak stavitelé pracovali se staršími pozůstatky a co bylo možné v krajině po staletích znovu použít.
Rotunda se ukázala po povodni
Novější dějiny kostela připomínají, že péče o historickou stavbu není samozřejmostí. Povodeň v roce 1997 podmáčela její spodní část a poškodila podlahu. Následná oprava vytvořila příležitost k dalšímu archeologickému průzkumu a k prezentaci pozůstatků rotundy přímo v interiéru. Opravený kostel byl podle farního historického přehledu slavnostně předán k užívání 25. června 1999.
Díky tomu dnes návštěvník nemusí volit mezi prohlídkou středověké památky a archeologického naleziště. Obojí se nachází na jednom místě. Pohled přes skleněnou desku v podlaze propojuje současný kostel s dobou, kdy se ve Starém Městě formovalo jedno z významných center Velké Moravy.
Co při návštěvě očekávat
Kostel stojí v ulici Hradišťská ve Starém Městě a je součástí historického prostoru s dalšími lokalitami spojenými s velkomoravským dědictvím na Uherskohradišťsku. Nejzajímavějším prvkem v interiéru je právě prezentace základů rotundy. Aktuální možnost prohlídky, otevření kostela a přístup k archeologickému nálezu je vhodné před cestou ověřit u Římskokatolické farnosti Staré Město.
Návštěva tak může být krátkou zastávkou i součástí širšího putování po místech Velké Moravy. Kostel svatého Michaela archanděla nabízí vzácný zážitek: nad zemí sledujete středověkou stavbu, zatímco pod její podlahou se otevírá příběh ještě o několik staletí starší.