Stačí několik dřevěných bidel a člověk se ocitne v úplně jiné době českého chmelařství. Právě taková historická tyčová chmelnice, známá jako bidlovka, je k vidění v areálu společnosti Chmel Polepská blata v místní části Okna u Polep. Rostou na ní odrůdy Blato, Siřen a Lučan, které patří k předchůdcům dnešních šlechtěných chmelů.
Polepská Blata přitom nejsou jen jedna chmelnice, ale širší tradiční chmelařská poloha na Litoměřicku. Zahrnuje okolí Polep a další obce na pravém břehu Labe. Rovina protkaná vodními toky, strouhami a podmáčenými místy vysvětluje název Blata i zdejší charakter krajiny.
Krajina, která dala jméno chmelařské oblasti
Polepská Blata jsou součástí oficiálně vymezené Úštěcké chmelařské oblasti. Ta patří mezi tradiční české regiony, kde se chmel pěstuje po generace. Už v roce 1929 se na Úštěcku spolu s Polepy uvádělo 4 418 hektarů chmelnic. Číslo se vztahuje k tehdejšímu širšímu regionu, nikoli k dnešnímu území Polepských Blat, dobře však ukazuje, jak významnou roli zde chmelařství hrálo.
Mezi oficiální chmelařské polohy byly Polepská Blata zařazeny také v roce 1957. Kvalitní chmel se stal jedním ze znaků obce Polepy a podle vzpomínek zveřejněných obcí se místní produkce někdejšího JZD dostávala i do zahraničí. K životu na vsi patřily dočesná a dožínky, tedy práce a slavnosti spojené se sklizní.
Historie se neotiskla jen do polí. Chmelařství formovalo také sklady, sušárny a další hospodářské stavby. V areálu v Oknech se nachází společenský prostor označovaný jako Rytířský sál, který v minulosti sloužil mimo jiné k vyhodnocování sklizně chmele pro oblast Úštěcka.
Od dřevěných tyčí ke speciálnímu pivu
Bidlovka ukazuje způsob pěstování, který předcházel dnešním drátěným konstrukcím. Révy se dříve vedly po dřevěných tyčích zapíchaných do půdy. Drátěné systémy se v českých chmelařských oblastech začaly masově prosazovat od konce 19. století a postupně starší způsob vytlačily.
Historická chmelnice v Polepech není jen dekorací. Odrůdy Blato, Siřen a Lučan se v roce 2025 staly základem speciálního piva Sváteční Bidlovka. Ve spolupráci s Pivovarem Svijany vznikla várka, do níž putovalo přibližně osm kilogramů suchého chmele z této ukázkové výsadby. Šlo o jednorázový či speciální pivní projekt, který ale názorně ukázal spojení mezi konkrétní krajinou, starými odrůdami a výslednou chutí piva.
Právě v tom je kouzlo chmelařských oblastí: pivo nezačíná až v pivovaru. Jeho příběh začíná v půdě, mezi řádky rostlin, v práci pěstitelů a v počasí, které může úrodu během jediné sezony výrazně ovlivnit.
Chmelnice známé z filmu i ze současnosti
Polepské chmelnice se spojují také s filmovým muzikálem Starci na chmelu. Film měl premiéru v roce 1964 a natáčel se v letech 1963 až 1964. Místní tradice jej dávají do souvislosti právě s Polepskými Blaty, přesné určení jednotlivých záběrů by však vyžadovalo potvrzení filmovým archivem nebo pamětníky.
Obraz brigádníků ze známého muzikálu dnes působí romanticky, samotná sklizeň je ale náročná zemědělská práce. Současné chmelnice využívají modernější techniku a jejich výnosy stále více ovlivňuje počasí. Podle předběžného hodnocení pěstitelů zveřejněného na konci srpna 2026 měla být sklizeň na Polepských Blatech přibližně o třetinu nižší kvůli suchu a vysokým teplotám. Nejde zatím o konečný oficiální výsledek za celou lokalitu.
Celá Úštěcká oblast měla k 20. srpnu 2026 evidováno 492,2 hektaru sklizňových ploch, což představovalo 10,3 procenta českých chmelnic. Tento údaj se týká celého regionu, ne pouze Polepských Blat. Zároveň zde přibývaly i nové výsadby, jejichž rozsah nelze automaticky přičíst přímo Polepům.
Jak Polepská Blata poznat
Polepská Blata jsou především aktivní zemědělská krajina, nikoli běžně přístupný skanzen. Nejlépe je vnímat je při pěší nebo cyklistické cestě mezi obcemi na pravém břehu Labe, případně při průjezdu okolím. Na pracovní plochy chmelnic se nevstupuje a během sklizně je nutné počítat s pohybem zemědělské techniky.
Návštěvu ukázkové bidlovky, areálu nebo Rytířského sálu je vhodné předem domluvit s provozovatelem. V Polepech funguje také Penzion Chmel, spojený se společností Chmel Polepská blata. Kdo chce téma poznat podrobněji, může výlet doplnit návštěvou Chmelařského muzea v Žatci, kde jsou představeny historické tyčové chmelnice, nářadí i práce spojené se sklizní.