Jen málokteré místo v Českém krasu spojuje tolik různých zážitků na tak malém prostoru. Svatý Jan pod Skalou leží přibližně pět kilometrů od Berouna, sevřený skalními stěnami a zelení chráněné krajiny. Návštěvník tu během jediného výletu pozná významné poutní místo, barokní architekturu i krajinu, v níž se odráží geologická minulost zdejšího kraje.
Obec se nachází v CHKO Český kras a její katastr zasahuje do Národní přírodní rezervace Karlštejn. Právě spojení památek a přírody dává Svatému Janu jeho osobitou atmosféru. Zástavba je soustředěná v údolí, nad nímž se zvedají vápencové skály, takže hlavní místa lze navštívit pěšky bez dlouhých přesunů.
Jeskyně svatého Ivana a barokní kostel
Centrem obce je kostel Narození svatého Jana Křtitele, raně barokní stavba dokončená v roce 1661 podle projektu Carla Luraga. Z jeho interiéru vede vstup do jeskyně svatého Ivana, která je nejpůsobivější připomínkou zdejší poutní tradice.
Podle legendy se v jeskyni v 9. století usadil poustevník Ivan a prožil zde 42 let. Jde o náboženskou tradici, nikoli o historicky bezpečně doložený životopis, přesto právě tento příběh po staletí formoval význam celého místa. Jeskynní prostor ukrývá pozůstatky skalního kostelíka Panny Marie, staré náhrobní kameny opatů, kryptu i přirozenou travertinovou jeskyni s krápníkovou výzdobou.
V kostele je také náhrobek svatého Ivana s ozdobnou schránkou, v níž jsou uloženy ostatky připisované tomuto poustevníkovi. Věž navíc ukrývá zvon z roku 1401, který podle obecních materiálů nese nejstarší dochovaný staročeský nápis na zvonu.
Klášter, který měnil svou funkci
Na kostel navazuje bývalý benediktinský klášter. Konvent vznikal od 17. století a celý areál se postupně dokončoval ještě v první polovině 18. století. Za pozornost stojí zejména refektář s barokní výzdobou a výjevy ze života svatého Ivana. Klášterní areál dnes ovšem není běžně přístupný turistům.
Klášter byl zrušen za vlády Josefa II. a jeho další osudy byly pozoruhodně proměnlivé. Sloužil jako manufaktura, šlechtické sídlo i lázně, později v něm působil Katolický ústav pro výchovu učitelů. Za komunistického režimu zde byl tábor nucených prací a věznice. Od roku 1994 v areálu sídlí Vyšší odborná škola pedagogická – Svatojánská kolej. Komplex s kostelem, parkem a přilehlými plochami je od roku 2018 národní kulturní památkou.
Pramen s historií i důležitým upozorněním
Pod kostelem vyvěrá Ivanův pramen, považovaný za největší vyvěračku Českého krasu. Voda je silně mineralizovaná a její vydatnost i teplota bývají podle obecních údajů téměř stálé. Na začátku 20. století se využívala ve vodoléčebných lázních a ještě do 70. let se stáčela do lahví pod názvem IVANKA.
V současnosti je však nutné řídit se aktuálním stavem. Podle upozornění obce pro rok 2026 rozbory po vydatnějších deštích potvrdily nevyhovující složení vody a u vývěru jsou umístěny tabule s informací, že voda není pitná. Pramen proto nelze doporučovat jako zdroj vody k pití ani k nabírání bez ověření nejnovějšího stanoviska. Zajímavostí je, že okolí pramene od roku 2014 intenzivně zkoumají speleologové.
Také v nedaleké Lilijicové jeskyni byly v lednu 2025 objeveny další podzemní prostory dlouhé přibližně sto metrů. Jeskyňáři v nich našli krápníkovou výzdobu a zvláštní krystaly využitelné při výzkumu vývoje permafrostu v době ledové. Nové chodby nejsou přístupné veřejnosti, dokládají však, že zdejší podzemí stále vydává nová svědectví.
Vyhlídka, lomy a tip na celý den
Nejlepší způsob, jak si okolní krajinu prohlédnout, představuje přibližně čtyřkilometrový Svatojánský okruh. Trasa má 11 zastavení, trvá zhruba dvě a půl až tři hodiny a vede přes prudké stoupání na vyhlídku U kříže. Ta nabízí pohled na styk krasové a nekrasové krajiny. Cestou se otevírají také scenérie kaňonu potoka Kačáku, známého i jako Loděnice, a geomorfologického útvaru označovaného jako kozí hřbety.
Součástí okruhu jsou Solvayovy lomy, kde se návštěvník seznámí s těžbou a dopravou vápence, geologií i speleologií. Prohlídka zahrnuje štolu a v sezoně také jízdu úzkorozchodným vlakem. Ve štole je kolem osmi stupňů, takže se hodí teplejší vrstva oblečení.
Výlet lze prodloužit historickou cestou Vojty Náprstka z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou do Karlštejna, případně pokračovat směrem k Bubovickým vodopádům, Srbsku nebo Koněpruským jeskyním. Za návštěvu stojí také kaple Povýšení svatého Kříže na skále, kaple svatého Maxmiliána a místní muzeum.
Prakticky: kostel s jeskyní, muzeum i infocentrum mají sezonní provoz, proto je dobré před cestou ověřit aktuální otevírací dobu. Parkovacích míst je v obci omezeně a stání mimo vyznačené plochy není dovoleno. Svatojánský okruh má prudší úseky, není vhodný pro kočárky ani jako bezbariérová trasa. Pevná obuv a ohleduplnost k chráněné přírodě jsou zde samozřejmostí.