Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hory.
Rozsáhlé městské lesy na okraji Hradce Králové nabízejí překvapivě pestré možnosti trávení volného času. V zimě se tu podle sněhových podmínek upravují běžkařské stopy, v dalších sezonách lákají asfaltové okruhy, naučné stezky, obory i místa pro odpočinek.
Uprostřed Raspenavy najdete areál, kde se letní koupání propojuje se sportem, ubytováním a výpravami do Frýdlantska. Smědá poslouží rodinám, cyklistům i sportovním týmům jako pohodlná základna pro objevování severu Libereckého kraje.
Na vrchu Háj u Aše vzniká trailové centrum, které spojuje přírodní lesní úseky, flow prvky i výrazné skoky. Bikecentrum Smrčiny nabízí několik způsobů, jak si užít západní pohraničí ze sedla kola – od prvních bezpečných jízd po technické pasáže a 4-crossovou dráhu.
V malém parčíku u hlavního mostu ve Ferdinandově stojí zvonička, která připomíná ničivé povodně roku 2010. Její zvon má však ještě starší příběh: podle pamětníků ho voda odnesla už při povodni v roce 1958 a po desetiletích byl nalezen v korytě Sloupského potoka.
Na hlavním hřebeni Orlických hor stojí nenápadná Kunštátská kaple, spojená s historií dřevařů i osady Kunštát. V jejím sousedství se rozkládá cenné vrchovištní rašeliniště, které dnes patří k nejzajímavějším přírodním místům hřebene. Výlet sem nabízí krásné výhledy i setkání s křehkou horskou krajinou.
Na náměstí v Kašperských Horách stojí nenápadná, ale architektonicky cenná fara. Klasicistní nárožní dům si zachoval původní dispozici, klenuté interiéry, zdobená vrata i zahradu s ohradní zdí. Dnes navíc slouží jako ubytování Domus Maria.
Chráněná krajinná oblast Blaník patří k nejmenším v Česku, na ploše přibližně 41 km² však nabízí překvapivě pestrou krajinu. Výlet na Velký Blaník spojí rozhlednu, lesní stezky a známou pověst s objevováním mokřadů, rybníků, historických vesnic i míst spojených s Národním divadlem.
Na první pohled připomíná dlouhý úzký rybník spíše vodní příkop než běžnou nádrž. Dlouhý rybník na Cínovci však nabízí nejen možnost letního koupání, ale také pozoruhodný pohled do minulosti Krušných hor, kde se příroda potkává s dědictvím těžby rud.
V lesích nad Sobotínem se pod skalním útvarem Bílý kámen otevírá hluboká propadlina, které se říká Skřítecká rokle nebo propast. Nejde o krasový útvar, ale o pozůstatek důlního díla, s nímž se spojují příběhy o tajné těžbě stříbra.
V Chrustenicích na Berounsku se dá sestoupit do skutečného podzemí bývalého železnorudného dolu. Prohlídka spojuje hornickou historii, důlní techniku a jízdu vláčkem v místech, kde se ruda těžila více než sto let.
Barokní kříž z roku 1804 dal jméno horskému sedlu i turistickému rozcestí ve východních Krkonoších. Rýchorský kříž leží v nadmořské výšce přibližně 955 až 956 metrů a představuje působivou zastávku na cestě k Rýchorské boudě, Dvorskému lesu i dál po hřebeni.
Na vápencovém vrchu u Tmaně stojí drobná kaple svatého Blažeje, která pamatuje rok 1832. Cesta ke Koukolové hoře ale vede také krajinou poznamenanou těžbou, kolem opuštěných lomů a krasových dutin, kde se na jaře objevují vzácné rostliny.