Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad zaujme už z dálky širokou věží s obrovskými hodinami. Uvnitř pak překvapí jednotným prostorem, režným zdivem a pozlacenými detaily. Josip Plečnik tu vytvořil moderní chrám, který se nesnaží skrývat svou inspiraci minulostí.
Pod hradem Zvíkov kdysi stávalo podhradní městečko s kostelem sv. Mikuláše, duchovním centrem zdejšího života. Kostel zanikl už v 19. století, jeho někdejší okolí však o více než sto let později pohltila Orlická přehrada. Jeho příběh dnes připomíná mimo jiné středověký zvon na hradě.
Kostel svatého Petra a Pavla patří k nejstarším památkám Plané. V jeho zdech se potkává románský portál s obloučkovým vlysem, středověké malby i příběh stavby, která se z farního a hřbitovního kostela proměnila v prostor pro koncerty, obřady a výstavy.
Na východní straně náměstí ČSA v Městě Albrechticích stojí pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie. Jeho západní průčelí, věž a příběh obnovy po ničivém požáru z něj dělají výrazný bod historického centra i zajímavou zastávku při procházce městem.
Jihozápadně od stodského náměstí stojí drobná kaple, která připomíná někdejší městský špitál. Její šestiboký půdorys, vysoká střecha s lucernou i prázdný podstavec na fasádě vyprávějí o místě, jehož okolí se v průběhu staletí výrazně proměnilo.
Na Kostelním vrchu nad Smržovkou stojí pozdně barokní kostel, jehož silueta je viditelná zdaleka. Neupoutá jen polohou: půdorys protáhlého osmiúhelníku, boční kaple a zvlněná fasáda z něj dělají pozoruhodnou ukázku architektury druhé poloviny 18. století.
V centru Peruce stojí kostel, jehož výrazné průčelí doplňují sochy světců a věž s cibulovou bání. Barokní stavba z 18. století přitom navazuje na mnohem starší církevní tradici obce a tvoří přirozený protějšek peruckého zámku.
V části Stav u Úbislavic stojí kostel, který připomíná nejen středověkou sakrální architekturu, ale také vesnici, jež z krajiny zmizela. U sv. Petra a Pavla se navíc setkává historická památka s rozcestím Cesty Karla Jaromíra Erbena.
Na návrší v centru Šatova stojí vedle sebe kostel svatého Martina a kaple Božího hrobu. Jejich společný areál nabízí neobvyklý pohled do stavebních dějin obce: od románského fragmentu v suterénu kaple přes gotické jádro až po úpravy kostela z 19. století.
Opavský Bludný kámen se po letech vrací do Domu umění s projektem, který nechce být jen souborem hotových děl. Výběr umění se bude odvíjet od předchozích rozhodnutí kurátorů a výstava se rozšíří také do kostela sv. Václava, Galerie Cella i ulic města.
Na vyvýšeném místě mezi Encovany a Hrušovany stojí zřícenina kaple sv. Václava. Její zdi připomínají nejen stavbu z 19. století, ale i starší kostel a ves Prachovou, která zanikla za válek – přesné období však není jisté.
U kostela svatého Václava v Tachově se potkává středověká historie s příběhy měšťanských rodin i šlechtickým pohřebištěm. Náhrobní kameny na jeho zdech připomínají dobu, kdy se tu pohřbívalo, i proměny, které z někdejšího hřbitova udělaly městský park.