Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
Krásná Hora může označovat dvě různá místa — a právě v tom tkví háček příběhu zdejšího kostela a zvonice. Popis památky se zvony a obrazem připisovaným Karlu Škrétovi patří ke Krásné Hoře na Havlíčkobrodsku, nikoli bezpečně ke Krásné Hoře nad Vltavou.
Na vrchu Havlín se nad Zbraslaví potkávají různé vrstvy historie: staré stavební počátky, gotický kostel přestavěný v baroku i hřbitov, který stále slouží svému účelu. Východně od kostela stojí neobvyklá osmiboká kostnice se skleněným oltářem od Vladěny Tesařové.
V Bohosudově se vypráví o sošce Piety nalezené v duté lípě. Poutní místo v dnešní Krupce však není zajímavé jen svou legendou: jeho dějiny sahají do 15. století a dnešní barokní bazilika ukrývá sedm kaplí, které připomínají bolesti Panny Marie.
Na kopci Jahodiska nad Pitínem stojí strom, jehož význam přesahuje samotný výhled. Dub rodiny připomíná někdejšího faráře Miloslava Kunce i vazby místních lidí na jejich obec. V roce 2014 zaujal také celostátně: v anketě Strom roku obsadil třetí místo.
Uprostřed nejstarší části vinořského hřbitova stojí klasicistní hrobka Černínů, spojená s místní větví šlechtického rodu. S nedalekým kostelem Povýšení sv. Kříže tvoří výraznou historickou dvojici, nejde však o stejnou stavbu. A do Vinoře nepatří ani příběh hrobky Valdštejnů-Wartenbergů ze Šťáhlav.
Kostel svatých Filipa a Jakuba patří k nejstarším stavbám Lelekovic a jeho podoba uchovává několik různých epoch. Na fasádě lze hledat románská okna i gotické zásahy, uvnitř připomínají středověkou historii konsekrační kříže. Pozornost poutá také nejstarší zvon, u něhož obec uvádí letopočet 1516.
Smíchovský hřbitov se na začátku listopadu otevře návštěvníkům v jiné než obvyklé podobě. Večerní prohlídka Malvazinek propojí vyprávění o historii místa a jeho osobnostech se zapalováním svíček i návštěvou kostela sv. Filipa a Jakuba.
Olšanské hřbitovy jsou známé jako místo posledního odpočinku mnoha osobností, jejich příběhy ale tentokrát nemají stát v popředí. Dušičková procházka 31. října 2026 nabídne pohled na rozsáhlý areál jako na historickou nekropoli, zahradu i živý přírodní prostor.
Na jižním okraji frymburského náměstí stojí kostel, v němž se potkávají různé stavební epochy. Pozdně gotické kněžiště, barokní stopy po válečném požáru i novogotická věž vyprávějí příběh místa, které po staletí spojovala duchovní vazba s rakouským klášterem v Schläglu.
V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Němčicích se po náročné obnově znovu rozezněly varhany z roku 1717. Jejich příběh vede přes Přeštice, kde na ně jako chlapec hrával Jakub Jan Ryba, až k dnešním místním podporovatelům, kteří pomohli vzácný nástroj zachránit.
Na strmém svahu ve Velké Lhotě stojí evangelický kostel, který od roku 1783 slouží svému původnímu účelu. Roubená stavba s mansardovou střechou připomíná obnovu protestantského života po Tolerančním patentu a také zdejší působení Jana Karafiáta, autora Broučků.
V zahradě Domova pro seniory v Července vede křížová cesta, která propojuje duchovní téma s příběhem místního rodáka Františka Flasara. Její venkovní podoba vznikla na základě jeho starších reliéfů a na projektu se podílel také sochařův pravnuk Jiří Petráš.