Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Lomy.
Jen kousek jižně od Plzně se nachází soustava bývalých lomů, v nichž se po desetiletí těžil štěnovický granodiorit, známý také jako modrá žula. Některé jámy dnes zaplnila voda a jejich skalní stěny připomínají dobu, kdy zdejší kámen mířil na stavby a dlažby v širokém okolí.
Železné hory ukrývají příběh suroviny, která se kdysi těžila v prachovických lomech, lanovkou putovala do Závratce a tam se měnila ve vápno. Naučná stezka Historie vápenictví propojuje technické památky, průmyslovou krajinu i přírodu v okolí Třemošnice.
U silnice mezi Lipnicí nad Sázavou a Dolním Městem stojí dílo, které proměňuje název kamenické firmy v nepřehlédnutelnou sochu. Monument Nomen Omen z lipnické žuly připomíná geologii kraje, práci kameníků i tradici, díky níž je zdejší kámen známý daleko za hranicemi Vysočiny.
Na severozápadním okraji Hradce u Stoda se ukrývá zatopený lom s travnatými břehy, skalními stěnami a klidnou atmosférou. Místní ho využívají jako neformální místo ke koupání a odpočinku, návštěvníkům navíc připomíná, jak se někdejší těžební krajina může proměnit v rekreační zákoutí.
Na okraji plzeňské Doubravky se z bývalého pískovcového lomu stal živý městský park s jezírky, vodními prvky a hřišti pro děti. Lobezský park dnes spojuje přírodu u Úslavy, sport, klidná zákoutí i prostor pro společné trávení času.
Návštěvnické středisko Chýnovské jeskyně v Dolních Hořicích ukazuje, že zdejší podzemí není jen krátkou prohlídkovou trasou. Expozice přibližuje geologii Chýnovského krasu, historii těžby vápence, objevování jeskyně i přírodu, která se k tomuto neobvyklému místu váže.
Na jižním okraji Nýrska se mezi stromy a u řeky Úhlavy ukrývá divadelní areál, který spojuje ochotnickou tradici s pozoruhodným technickým řešením. Lesní divadlo vzniklo v bývalém lomu, využívá přirozenou skálu a po letech útlumu znovu slouží kultuře i místní komunitě.
Na severozápadním úpatí Dubí hory se ukrývá lomová stěna, která připomíná obří kamenné pečivo naskládané na sebe. Konojedské bochníky jsou pozoruhodnou ukázkou třetihorní sopečné činnosti a součástí národní přírodní památky Dubí hora.
V lesích pod Velkým Blaníkem se ukrývá pozůstatek lomu, který spojil Podblanicko s jedním z nejvýznamnějších symbolů českého národa. Slepičí skála připomíná příběh kamene pro Národní divadlo a je zastávkou příjemného výletu z Louňovic pod Blaníkem.
Na konci Kudlovické doliny čeká výletníky pozoruhodná skupina pískovcových skal s malou pseudokrasovou jeskyní. Budačina ve Chřibech láká také na pozůstatky lomu, pamětní desku odbojáře a lezecké cesty – přestože leží administrativně na území Halenkovic.
Na severním okraji Lažánek, u cesty do Maršovského údolí, zůstaly stopy po kdysi významném vápenickém řemesle. Těžba spodnodevonského vápence, malé zemní pece i větší šachtové provozy daly obci přezdívku Vápenné Lažánky a dodnes utvářejí její krajinu i znak.
Na vápencovém vrchu u Tmaně stojí drobná kaple svatého Blažeje, která pamatuje rok 1832. Cesta ke Koukolové hoře ale vede také krajinou poznamenanou těžbou, kolem opuštěných lomů a krasových dutin, kde se na jaře objevují vzácné rostliny.