Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Poutě.
Na návrší Hůrka u Strašína stojí kostel, v němž se potkávají románské počátky, barokní poutní tradice a místní legendy. Největší překvapení však čekalo v někdejší kostnici: pod mladšími vrstvami štuku se objevily nástěnné malby s kostlivcem, kosou a přesýpacími hodinami.
Zámek Křtiny stojí v těsném sousedství slavného poutního chrámu Jména Panny Marie, jehož podobu ovlivnil Jan Blažej Santini-Aichel. Bývalá rezidence zábrdovických premonstrátů dnes slouží Mendelově univerzitě, hostům hotelu i návštěvníkům, kteří míří za historií a přírodou Moravského krasu.
Na vrchu nad Ostrým se ukrývá jedna z nejpůsobivějších barokních památek Úštěcka. Kalvárie Ostré spojuje trojici kaplí, čtrnáct zastavení křížové cesty, monumentální pískovcové schodiště a výhledy k Řípu i do Českého středohoří. Je to také místo, jehož obnova stále pokračuje.
Na jediném kopci západně od Soběslavi se potkávají pozůstatky dávného hradiště, poutní kaple, studánka opředená pověstmi i dřevěná rozhledna. Svákov tak nabízí výlet, při němž se během několika kilometrů vystřídá archeologie, lidová tradice, duchovní atmosféra i pohled do jihočeské krajiny.
Jen kousek od Červeného Újezdu stojí místo, kolem něhož mnozí projedou bez povšimnutí. Hájecký areál ukrývá nejstarší loretánskou kapli na českém území, bývalý františkánský klášter, lesík, poustevnu i pozůstatky poutní cesty z Prahy.
Na Hradčanech stojí jeden z nejpozoruhodnějších barokních areálů v Česku. Pražská Loreta ukrývá kopii Svaté chýše, rokokový kostel, historickou zvonohru i Loretánský poklad s diamantovou monstrancí známou jako Pražské slunce.
V centru Rumburku stojí jedna z nejpozoruhodnějších loretánských památek v Česku. Nezaujme jen věrnou kopií italské Svaté chýše, ale také kaplí Svatých schodů s dřevěnými figurami pašijového příběhu, rozsáhlými malbami a atmosférou někdejšího kapucínského kláštera.
Pod severním úbočím Novohradských hor stojí barokní kostel, pod jehož schodištěm vyvěrá pramen spojený s poutní tradicí. Dobrá Voda u Horní Stropnice ale není jen místem ztišení – nabízí také působivé výhledy, připomínku někdejších lázní a výlet ke Kraví hoře.
Matějská pouť začínala jako náboženská slavnost u dejvického kostela. Během staletí se kolem ní objevily jarmareční stánky, artisté i první atrakce, až se její zábavní část přesunula na pražské Výstaviště. Příběh pouti tak vypráví také o proměně města a způsobu, jakým se Češi baví.
V zalesněné rokli u Svojkova se ukrývá jedno z nejpůsobivějších poutních míst Českolipska. Modlivý důl nabízí skalní kapli Panny Marie, obnovenou křížovou cestu i příběh proměny někdejšího Smolného dolu v místo, kam lidé přicházeli za vírou, nadějí a tichem přírody.
Na Komáří vížku se nejezdí jen za panoramatem Krušných hor. Z Krupky sem vede historická lanovka, která je dodnes v pravidelném provozu, zatímco vrchol připomíná cínové doly, staré poutní místo i proměnu hřebene v oblíbený výletní areál.
Na okraji Prahy se otevírá krajina, která připomíná spíš Český kras než městskou čtvrť. Prokopské údolí nabízí vápencové lomy, stepní stráně, geologické zajímavosti, pozůstatky hradiště i místa spojená se svatým Prokopem a Jaroslavem Foglarem.