Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Poutní místa.
Mezi Klášterním Hradiskem, Samotiškami a Svatým Kopečkem vede historická poutní alej, která není jen cestou k bazilice. Spolu s chrámem a jeho bočními křídly vytváří z výšky působivý obraz křesťanského kříže – jednu z nejzajímavějších barokních kompozic v okolí Olomouce.
Hřbitovní kaple v Neratově není jen drobnou stavbou mezi hroby. Je dochovaným presbytářem kostela ze 17. století a připomíná dobu, kdy se zde začaly šířit zprávy o zázračném uzdravení, léčivém prameni a mariánské sošce. Právě tehdy se z horské vsi postupně stávalo poutní místo.
Na vrchu Modla nedaleko hradu Buchlova stojí kaple svaté Barbory, známá jako Barborka. Raně barokní poutní stavba vznikla na místě staršího kostelíka, pod její podlahou ukrývá rodové hrobky a její okolí připomíná, že dějiny tohoto chřibského vrchu sahají hluboko do pravěku.
Na zalesněném vrchu nad Prameny stojí zbytky pozdně barokní kaple Panny Marie. Z někdejšího poutního areálu zůstalo obvodové zdivo, vzpomínka na dřevěnou kapli sv. Kříže a obnovená křížová cesta, která připomíná pohnuté dějiny zdejšího pohraničí.
Naučná stezka v Lulči nabízí na jednom okruhu vesnické památky, poutní tradici i výlet do okolní přírody. Zhruba pět a půl kilometru dlouhá trasa začíná u obecního úřadu, vede kolem kostela sv. Isidora, koupaliště U Libuše a končí u poutního areálu sv. Martina.
V lesích nad Českou Třebovou stojí klasicistní kaple Panny Marie Pomocné, jejíž příběh začal obrazem zavěšeným na stromě a pokračoval stavbou provázenou úředními obtížemi. Dokončena byla už roku 1819, slavnostního vysvěcení se však dočkala až o dvě desetiletí později.
Na lesnatém vrchu mezi Lobendavou a Lipovou se ukrývá křížová cesta, která po desetiletích chátrání znovu získala svou podobu. Třináct zastavení, pozůstatky kaplí a klidná krajina Šluknovska lákají k pěšímu výletu mimo hlavní turistické trasy.
Mariánská Týnice připomene architekta Hanuše Zápala, jehož práce přesáhla rámec moderní architektury meziválečné Plzně. V sobotu 3. října 2026 provede autor výstavy Petr Domanický návštěvníky příběhem záchrany poutního areálu i Zápalovým odkazem.
V údolí Odry nedaleko Spálova se ukrývá poutní místo bez kaple a klasické svatyně. Skalní stěna s jeskyňkou, oltářem, sochou Panny Marie a pramenem připomíná dávné poutě, léčebné lázně i příběhy, které se po generace předávají jako místní tradice.
Na svahu nad kostelem v Malých Svatoňovicích se ukrývá pozoruhodný poutní areál. Mariánský sad spojuje sedm kapliček, křížovou cestu a kapli Božího hrobu, jejíž interiér připomíná nejen biblický příběh, ale také geologickou minulost Jestřebích hor.
Na zalesněném návrší nad Česticemi se ukrývá poutní areál, jehož příběh sahá až k dřevěným křížům ze 17. století. Kromě kaplí křížové cesty tu návštěvníky překvapí drobná šindelová poustevna s malbou starého poustevníka.
Na kopci nad Anenským rybníkem stojí barokní kostel svaté Anny, někdejší cíl poutníků z české i německé strany hranice. V jeho okolí se dochovaly připomínky šlechtické hrobky, poutní cesty i prameniště, kterému lidé kdysi připisovali léčivou moc a které později zmizelo kvůli těžbě uranu.