Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pravěk.
Pražské divadlo Alfred ve dvoře uvede tragickou loutkovou operu, v níž se místo pěvců na scéně objeví pravěké organismy a dinosauři. Dinopera propojuje objektové divadlo, živou hudbu a téma vymírání. Představení se uskuteční 26. října 2026.
Na okraji Prahy čeká krátký výlet, který během jediného kilometru propojí pravěké osídlení, slovanské hradiště, vápencové stráně i pozůstatky dávné sopečné činnosti. Naučná stezka z Butovic do Prokopského údolí nabídne výhledy, přírodu i cestu historií bez nutnosti opouštět město.
Na vrchu Modla nedaleko hradu Buchlova stojí kaple svaté Barbory, známá jako Barborka. Raně barokní poutní stavba vznikla na místě staršího kostelíka, pod její podlahou ukrývá rodové hrobky a její okolí připomíná, že dějiny tohoto chřibského vrchu sahají hluboko do pravěku.
Na zalesněném hřbetu jihovýchodně od Dobrušky se dochovaly nenápadné, ale cenné stopy dávného osídlení. Chlum v katastru Mělčan připomíná pravěké hradiště a pohřebiště lužické kultury. Kdo sem vyrazí, musí místo číst především v terénu a v souvislostech okolní krajiny.
Pod tetínským hradem se kdysi ukrýval rozsáhlejší jeskynní systém. Turské maštale dnes připomíná jen necelé dvě desítky drobných dutin, přesto patří k nejvýznamnějším archeologickým místům v okolí Berounky a vyprávějí příběh sahající až do pravěku.
Nad údolím Želetavky u Vysočan se dochovaly valy, příkopy i skalnatá šíje někdejšího opevněného sídliště. Palliardiho hradisko, známé také jako Paliardiho hradisko, patří k místům, kde minulost není vystavena ve vitrínách, ale čte se přímo v terénu.
V lese mezi Hostišovicemi a Drahenickým Málkovem stojí nenápadná kamenná poustevna, která na první pohled připomíná dávnou megalitickou stavbu. Její příběh však pravděpodobně souvisí spíše s romantickou krajinotvorbou 19. století než s pravěkými rituály.
V Ostroměři se potkávají dva světy, které formovaly českou představu o pravěku: knihy Eduarda Štorcha a filmy Karla Zemana. Muzeum, rodné domy, hradiště i značená naučná stezka nabízejí výlet za literaturou, filmem, archeologií a loutkovým divadlem.
Na ostrožně nad Berounkou stojí zámek s příběhem dlouhým více než sedm století. Středověké královské sídlo se během času proměnilo v renesanční a barokní zámek, dnes však láká také na keltskou minulost Berounska a nedaleké oppidum Stradonice.
V historickém domě na Kostelním náměstí se potkávají středověké stavební dějiny s archeologií, městskými řemesly i průmyslem 20. století. Vlastivědné muzeum Mohelnice sídlí v bývalé faře, jejíž kořeny sahají až do druhé poloviny 13. století.
Muzeum a galerie v Prostějově sídlí v někdejší renesanční radnici přímo na náměstí T. G. Masaryka. Nabízí pohled do archeologie, historie, geologie i hanáckého prostředí a návštěvu lze rozšířit o výstavní prostory ve Špalíčku, ukrytém v bývalém židovském ghettu.
V srdci Jeseníku stojí Vodní tvrz, jedna z nejvýraznějších historických staveb města. Dnes v ní sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka, které návštěvníky provede od pravěkých nálezů přes geologický vývoj hor až k čarodějnickým procesům a živé přírodě Jeseníků.