Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Na okraji Kopidlna se ukrývá park, kde se potkává romantická krajinářská kompozice, historická zahradní architektura a živá školní výuka. K nejvýraznějším místům patří palmový skleník z roku 1894, zámecký rybník i vzácné dřeviny, o které pečují studenti zahradnické školy.
Vojanovy sady na Malé Straně mají od srpna 2026 zpět restaurovanou sochu sv. Jana Nepomuckého od Ignáce Františka Platzera. Návrat barokní plastiky připomíná nejen péči o památky, ale také pozoruhodné dějiny zahrady, která přežila kláštery, proměny města i ničivou povodeň.
Minoritský klášter v Jindřichově Hradci není jen působivým gotickým areálem u městských hradeb. Po více než roce práce se v létě 2026 veřejnosti znovu otevřel také obnovený rajský dvůr, který spojuje historickou podobu klášterní zahrady s novým místem pro odpočinek.
Na svahu nad historickým centrem Jáchymova stojí nenápadná, ale mimořádně cenná památka. Špitální kostel Všech svatých přežil velký požár města, zachoval původní hrázděnou podobu i pozdně gotický krov a uvnitř ukrývá umělecké památky spojené s dobou, kdy Jáchymov bohatl na stříbře.
Na rozhraní Hybešovy a Lidické ulice stojí stavba, která se od historických boskovických kostelů výrazně liší. Evangelický kostel vznikl v letech 1940 až 1941, přestože jeho příprava začala mnohem dříve. Dnes je cennou moderní památkou i živým místem bohoslužeb, koncertů a setkávání.
Na úpatí Hradského kopce stojí nenápadná, ale významná památka boskovického panství. Panský dvůr si dodnes zachoval čtyřkřídlou dispozici, arkády i erb Ditrichštejnů, zároveň však není zakonzervovaným exponátem. V jeho prostorách dnes najdete kavárnu, kulturní centrum, taneční studio i sportovní klub.
Na Václavském návrší v Olomouci stojí komplex, jehož příběh sahá od středověkého hradu přes barokní rezidenci až k dnešnímu muzeu. Kapitulní děkanství připomíná zavraždění Václava III., pobyt mladého Mozarta i proměny města v průběhu staletí.
Rabí patří k nejrozlehlejším hradním zříceninám v Čechách. Jeho mohutné hradby dvakrát čelily husitskému obléhání a právě zde Jan Žižka přišel o své pravé oko. Dnešní návštěva ale nabízí mnohem víc než známou válečnou legendu.
Rozsáhlý požár poškodil jednu z nejvýraznějších staveb bývalého Baťova areálu ve Zlíně. Místo úplného odstranění se nyní prověřuje možnost zachovat severovýchodní roh Budovy 34 jako autentickou připomínku poválečné industriální architektury.