Největší překvapení kaple Povýšení svatého Kříže v Chotěboři čeká uvnitř. Zvenčí působí jako klidná historizující stavba v městském parku, interiér však oživuje bohatá výmalba s figurálními i iluzivními motivy. Na její podobě se v letech 1926 až 1927 významně podílel profesor chotěbořského gymnázia Václav Fiala společně s Janem Bruknerem a Rudolfem Novotným.
Kaple na místě bývalého hřbitova
Stavba se nachází v dnešním parku Václava Fialy, na místě někdejšího obecního hřbitova. Ten sloužil od roku 1854 až do roku 1947, kdy byl zrušen a jeho okolí se postupně proměnilo v park. Kaple tak dodnes stojí v prostoru, který neztratil pietní charakter, přestože jeho původní funkce se změnila.
Základní kámen byl položen 16. září 1860 a dokončená kaple byla slavnostně vysvěcena 13. září 1863. Projekt vytvořil chrudimský architekt František Schmoranz starší. Odborné popisy stavbu označují jako novorománskou a novogotickou, případně pseudorománskou a pseudogotickou. Jde tedy o historizující architekturu 19. století, která kombinuje několik tehdy oblíbených stylových odkazů.
Věž, štít a symboly nad vstupem
Kaple je jednolodní a má obdélný půdorys zakončený polygonálním presbytářem. V průčelí vystupuje hranolová věž. Vstup zvýrazňuje rizalit s trojúhelným štítem, obloučkovým vlysem a zubořezem – detaily, které stavbě propůjčují výrazný historizující charakter.
Nad vchodem se nachází tympanon s plastickým motivem kříže, kotvy a kalicha. Symboly odkazují k duchovnímu poslání místa a zároveň vytvářejí výrazný detail, kterého si lze všimnout už při procházce parkem. Uvnitř pak návštěvníka upoutá křížová klenba s bohatě profilovanými žebry. Předsíň a kruchta mají valené zaklenutí.
Výmalba Václava Fialy a jeho odkaz
Právě interiér dává kapli její největší uměleckou hodnotu. Výzdoba z druhé poloviny dvacátých let 20. století není jen barevným doplňkem architektury. Figurální malby a iluzivní prvky spolu s členěním prostoru vytvářejí působivý celek, který kapli odlišuje od běžných venkovských a městských sakrálních staveb.
Václav Fiala je s kaplí spojen ještě výrazněji. Park, v němž stavba stojí, nese jeho jméno a Fiala se podílel také na návrhu pomníku obětem první a druhé světové války v její blízkosti. Samotné sousoší vytvořil František Bílek podle Fialova návrhu. Pomník byl odhalen 6. července 1924 a společně s kaplí vytváří širší pietní prostor.
Zvonům se války nevyhnuly
Osud kaple připomíná také dějiny jejích zvonů. Původní zvony byly v roce 1916 odvezeny při válečné rekvizici. Nové se podařilo pořídit v roce 1928 díky dobrovolným příspěvkům, ani ty však v kapli nezůstaly natrvalo. Za okupace byly v roce 1942 zrekvírovány znovu.
Nové zvony se do věže vrátily až na začátku nového tisíciletí. Vysvěceny a vyzdviženy byly 16. září 2000. Příběh zvonů tak není pouze technickou epizodou v dějinách stavby, ale také připomínkou toho, jak válečné události zasahovaly do každodenního života obcí a jejich památek.
Živá památka v městském parku
Kaple původně sloužila jako hřbitovní stavba a v období první republiky se v ní konaly také pravidelné bohoslužby pro studenty chotěbořského gymnázia. Dnes se využívá především při vybraných bohoslužbách a smutečních obřadech, včetně vzpomínkových setkání věnovaných zemřelým. Na kruchtě se nacházejí historické varhany, které jsou podle dostupných informací v současnosti téměř nefunkční.
Stav kaple se postupně zlepšuje díky opravám a odvlhčování zdiva i podlah. Na obnově se podílejí město Chotěboř, Kraj Vysočina a Ministerstvo kultury České republiky. Protože kaple nemá běžnou pravidelnou turistickou otevírací dobu a její interiér může být ovlivněn probíhajícími pracemi či liturgickým provozem, je vhodné možnost návštěvy předem ověřit u místní římskokatolické farnosti.
Prohlídku lze spojit s procházkou parkem Václava Fialy a návštěvou historického centra Chotěboře. Kaple Povýšení svatého Kříže přitom není památkou, kterou by člověk musel obdivovat jen zvenčí. Pokud se podaří nahlédnout dovnitř, odmění se mu výmalbou, architekturou i příběhem prostoru, který se během desetiletí proměnil z hřbitova v městský park, ale svou paměť si uchoval.