414 článků
Růže a letopočet 1629 nad průjezdem připomínají proměnu telčské Horní brány. Ta však nebyla jen samostatným vstupem do města: někdejší obranu tvořily dva průjezdné objekty, příkopy i mosty. Jejich příběh se dá číst přímo při procházce Palackého ulicí.
Ve Vavřínové zahradě v Hybrálci lze odpočívat na lůžku umístěném přímo nad včelími úly. Apidomek nabízí neobvyklý způsob, jak vnímat včelařství bez přímého kontaktu se včelami, a zároveň láká k procházce zahradou plnou bylin, ovoce a zeleniny.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na zalesněném vrcholu Žďárských vrchů se ukrývá rulový skalní útvar, jehož původ místní pověst připisuje čertovi. Přírodní památka Tisůvka u Cikháje ale vypráví především o síle mrazu, který po tisíciletí přetvářel zdejší horniny.
Pod hradem Sádek u Kojetic se réva pěstuje v kraji, který si většina lidí s vinařstvím nespojuje. Vinařská stezka tu představuje čtyři desítky odrůd a může být příjemným začátkem výletu spojeného s ochutnávkou, restaurací i krajinou na pomezí Vysočiny a Znojemska.
Okružní stezka z Okrouhlice do Lipnice nad Sázavou a zpět vede krajem, který Jan Zrzavý dobře znal a maloval. Deset zastavení nabízí příležitost dívat se na zdejší kopce, obce a výhledy nejen jako na kulisu výletu, ale také jako na možnou inspiraci malíře.
Na mírném návrší západně od Nové Říše stojí v remízku drobná památka, která snadno unikne pozornosti. Pozdně gotická boží muka z 16. století však vynikají propracovanou lucernovou kaplicí a připomínají někdejší křížení cest v krajině Vysočiny.
Jen pár kroků od telčského náměstí se dá spojit prohlídka historického centra s českým jídlem a pivem v budově, která sloužila zámku už v 16. století. Švejk restaurant Na Zámecké využívá někdejší provozní prostory a sklepy, jejichž původní účel dodává návštěvě neobvyklý kontext.
Na severozápadním okraji Telče se pohodlná městská stezka potkává s krajinou, která sloužila k odpočinku už šlechtě. Trasa Lipky vede kolem historické lipové aleje, dětského hřiště i dalších cest do okolí a nabízí nenáročný výlet pěšky, na kole nebo na bruslích.
V Moravských Budějovicích stačí přejít zámek a nedaleké Masné krámy, aby se před návštěvníkem otevřely dva odlišné světy. Jeden vypráví o městě, panství a šlechtických interiérech, druhý o 26 řemeslech a živnostech, která po staletí utvářela jihozápadní Moravu.
Krásná Hora může označovat dvě různá místa — a právě v tom tkví háček příběhu zdejšího kostela a zvonice. Popis památky se zvony a obrazem připisovaným Karlu Škrétovi patří ke Krásné Hoře na Havlíčkobrodsku, nikoli bezpečně ke Krásné Hoře nad Vltavou.
U Kochánova stojí památný dub, který nebyl pro malíře Jaroslava Panušku jen součástí krajiny. Rostl u jeho srubu a opakovaně se vracel do jeho obrazů. Výlet ke stromu tak nabízí setkání s přírodní dominantou i s místem, kde se kraj Vysočiny stal domovem umělce.