Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Věže.
Mezi Horními Dubenkami a Novou Vsí se ukrývá nenápadná zřícenina gotického hradu Janštejn. Z někdejšího sídla zůstala především část válcové věže, zbytky hradeb a terénní stopy, které odborníkům stále pomáhají skládat dohromady jeho podobu i nejasný konec.
Na vyvýšeném místě v Miroticích stojí památka, v níž se potkávají středověké počátky, barokní architektura i vzpomínka na slavného místního rodáka. Kostel svatého Jiljí doplňuje samostatná zvonice s historickými zvony a působivou cibulovou střechou.
Kostel Seslání Ducha Svatého v Českém Dubu není jen působivou barokní stavbou. Jeho dějiny sahají k johanitům, prošel několika ničivými požáry a ve věži ukrýval unikátní pozdně gotickou skříň se šablonovou malbou. Ta je dnes k vidění v Podještědském muzeu.
Na ostrohu nad Zbirohem stojí památka, která během staletí vystřídala podobu pevného středověkého hradu, renesančního sídla i honosného novorenesančního zámku. Právě zde Alfons Mucha řadu let žil a pracoval na Slovanské epopeji.
Na sever od vimperského zámku stojí nenápadná, ale mimořádně cenná památka pozdně středověkého vojenství. Haselburg vznikl jako předsunutá dělostřelecká bašta, přežil plánovanou demolici a dodnes připomíná dobu, kdy palné zbraně změnily podobu hradů i městského opevnění.
Na skalnatém ostrohu nad Berounkou stojí Krašov, jeden z nejstarších šlechtických hradů v Čechách. Z jeho někdejšího sídla zůstaly brány, věž, palác, příkopy i předhradí – a také působivé výhledy do krajiny, kam se dá vyrazit pěšky nebo po řece.
Na místě spojovaném s nejstarším osídlením Pelhřimova stojí kostel sv. Víta, nejstarší kostel ve městě. Gotické základy, renesanční přestavba, barokní výmalba i někdejší hřbitov z něj dělají pozoruhodnou zastávku při procházce historickým centrem Vysočiny.
V lesích nad Hamerským potokem se ukrývá nenápadná zřícenina Vítkova hrádku. Z někdejšího šlechtického sídla z poloviny 13. století zůstaly hlavně valy, příkopy a několik torz zdiva. Právě díky tomu nabízí místo spíš dobrodružné čtení krajiny než klasickou prohlídku hradu.
Na okraji Potvorova stojí kostel, jehož nejstarší části pamatují počátky českého středověku. Pozdně románská stavba bývala propojena s dvorcem a její apsida dodnes ukrývá vrstvy vzácných nástěnných maleb. Po náročném restaurování se sem navíc vrátil také hlavní barokní oltář.
Na zalesněném pískovcovém hřbetu nedaleko Cvikova se potkává geologie s historií. Dutý kámen nabízí neobvyklé skalní útvary, schodiště vytesané do skály, vyhlídku na okolní krajinu i pozůstatky astronomické orientační tabule se slunečními hodinami.
Na Vratislavově náměstí stojí kostel, který ukrývá mnohem víc než gotické jádro a barokní interiér. Jeho fasádu pokrývá přibližně 520 metrů čtverečních sgrafit od Karla Němce – biblické výjevy, světci i symboly, které proměňují stavbu v působivou galerii pod širým nebem.
Na ostrohu nad Ostravicí stojí jedna z nejvýraznějších památek Frýdku-Místku. Frýdecký zámek prošel cestou od gotického pohraničního hradu přes renesanční šlechtické sídlo až k dnešnímu muzeu, které spojuje dějiny města, zámecké interiéry, Beskydy i místní pověsti.