Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Historické jádro Chrudimi se dá poznávat jako příběh několika staletí. Procházka od Resselova náměstí může vést k výraznému arciděkanskému kostelu, renesančnímu Mydlářovskému domu i k baště Prachárně, která připomíná někdejší obranný systém města.
V Koryčanech můžete poznat lamy a alpaky nejen při krátkém setkání, ale také během procházky zámeckým parkem nebo kopcovitou krajinou Chřibů. Programy s průvodcem nabízejí klidnější tempo, kontakt se zvířaty i možnost dozvědět se o jejich chovu. Zážitek má také sociální a vzdělávací rozměr.
Ve Vysokém nad Jizerou se začátky organizovaného lyžování v Česku potkávají s horskou krajinou a krátkou stezkou pro rodiny. Výlet tu může spojit procházku přes Šachty a Petruškovy vrchy s návštěvou muzea nebo zimním lyžováním — jen je dobré předem ověřit, co je právě v provozu.
V dolní části Václavského náměstí můžete vstoupit do lékárny, která není jen každodenní provozovnou, ale také součástí pozoruhodného pražského domu. Stavba z let 1911–1912 spojuje starší části s pozdní secesí, modernou i kubistickými prvky a uvnitř uchovává původní architektonické detaily i lékárenské regály.
V Dolní Rožínce se historie nezastavila za zámeckou branou. Čtyřkřídlá stavba s renesančními kořeny a klasicistní podobou dnes slouží jako základní škola. Její příběh připomíná starou tvrz, rod Mitrovských i požár, po němž zámek znovu povstal.
V plzeňském Muzeu panenek se za sklem nepotkávají jen hračky z různých dob. Jiřina Havlová tu staré i moderní panenky také opravuje, šije jim oblečení a vyrábí doplňky. Některé exponáty přitom uchovávají osobní příběhy svých někdejších majitelek.
V Kostelecké ulici v Brandýse nad Labem se mezi starými náhrobky zachoval příběh židovské komunity od 16. století až do první poloviny 20. století. Hřbitov připomíná také pražské Židy, kteří zde v polovině 18. století našli útočiště, i proměny pohřebního umění.
Kousek východně od Strmilova leží nenápadná přírodní památka, jejíž význam se soustředí kolem jedné rostliny: leknínu bělostného. Ochrana se tu ale netýká jen květů na hladině. Záleží také na tom, jak se s rybníkem hospodaří a zda v něm zůstávají podmínky pro další vodní život.
Za litovelským cukrovarem vyvěrá pramen, který místní znají jako Čerlinku, Studánku nebo Svatou vodu. Po staletí sem mířili poutníci k mariánské sošce, dnes je místo zároveň součástí vodárenské soustavy zásobující také Olomouc. Jeho příběh propojuje víru, výletní tradici i každodenní potřebu vody.
Barokní kostel v Bozkově ukrývá gotickou Madonu, řezbářsky bohaté oltáře i stopy po starším poutním místě. Jeho 49 metrů vysoká věž nabízí vyhlídkový ochoz, takže návštěvu lze spojit s pohledem na krajinu podhůří. Přístupnost věže se může měnit, vyplatí se ji předem ověřit.
Budova č. 21 je víc než výrazná dominanta Zlína. Někdejší ředitelství firmy Baťa spojilo odvážnou funkcionalistickou architekturu s technickými novinkami své doby — od potrubní pošty až po kancelář, která se mohla pohybovat mezi patry. Dnes se sem chodí také za výhledem na město.
Pivo Koníček se ve Vojkovicích začalo vařit v roce 2006, a to v minipivovaru přiléhajícím k Hostinci U Koníčka. Z původního podniku vyrostl větší pivovar s novým areálem, kde se dnes potkává výroba piva s možností poznat její zázemí. Návštěvu je ale dobré plánovat s ohledem na to, že hostinec a pivovarský areál nejsou totéž.