Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
Ve Vsetíně po něm zůstala továrna, škola, pamětní desky i technický odkaz spojený se Slovenskou strelou. Josef Sousedík byl zároveň starostou, který pomáhal proměnit město, a odbojářem, jenž za své postoje zaplatil životem.
Na hradě Hukvaldy lze v sezoně 2026 nahlédnout do kuchyní a hodovních síní opavských a ratibořských vévodů. Výstava S knížaty u stolu spojuje archeologické nálezy, historické recepty i příběh Přemyslovců, kteří na Opavsku pokračovali dlouho po zániku hlavní dynastické linie.
Brněnský stadion Za Lužánkami býval jednou z největších fotbalových arén v Československu. Zbrojovka zde slavila svůj jediný ligový titul a desetitisíce fanoušků přihlížely velkým zápasům. Po letech chátrání je areál uzavřený a jeho budoucnost má určit připravovaný projekt nového stadionu.
V domě v Kutnohorské ulici žil, tvořil a v roce 1912 zemřel František Kmoch, jedna z nejvýraznějších postav kolínského hudebního života. Po rozsáhlé rekonstrukci se sem ale nevrátilo muzeum. Historická budova dnes slouží dětským skupinám a hudební výuce.
Na první pohled ji téměř přehlédnete. Hrobka rodiny Masarykových v Lánech je ukryta pod travnatým povrchem, přesto patří k nejvýznamnějším místům české moderní historie. Právě sem mají v září 2026 zamířit odborníci kvůli novému zkoumání smrti Jana Masaryka.
V trase budoucího obchvatu Břeclavi archeologové odkryli studnu zřejmě z 2. až 3. století před naším letopočtem. Její spodní část ukrývá mimořádně zachovanou dřevěnou výdřevu, která přežila díky vodě a prostředí bez přístupu vzduchu.
Více než čtyři tisíce mincí ukrytých v roce 1955 při opravě domu na svitavském náměstí znovu uvidí návštěvníci přímo ve městě. Svitavské muzeum představí celý mimořádně zachovaný soubor, jehož původce i důvod ukrytí dodnes obestírá nejistota.
Na ostrožně nad řekou Mží leží jeden z nejstarších plzeňských pohřebních areálů. Hřbitov u Všech svatých připomíná dobu před založením Nové Plzně, poslední odpočinek významných osobností i pozoruhodnou sepulkrální architekturu. Po letech chátrání se navíc postupně vrací do důstojné podoby.
Dnešní Hilbertova ulice v historickém centru Loun se dříve jmenovala Šatlavní. Název připomínal městskou šatlavu i vězeňské prostory ve staré radnici, zatímco další cely vznikly později v nové radniční budově. Po jejich stopách se lze vydat i dnes.
Nuselské údolí si většina Pražanů spojí s mohutným mostem, pod nímž projíždí metro. Ještě před několika generacemi tu však byly vinice, ševcovské slavnosti, velké továrny i samostatné město s vlastní radnicí. Při procházce Nuslemi se tyto vrstvy minulosti objevují na každém kroku.
Nový židovský hřbitov není jen místem posledního odpočinku Franze Kafky. Mezi jeho náhrobky, památníky a obřadními stavbami se otevírá příběh pražské židovské obce, který pokračuje přes náměstí Marie Schmolkové až k Hagiboru – místu sportu, pomoci, perzekuce i dnešní sociální péče.
Nová budova Národního muzea bývala srdcem československé politiky, sídlem Federálního shromáždění i pražskou adresou Rádia Svobodná Evropa. Právě zde Václav Havel po svém zvolení prezidentem složil ústavní slib. Dnes stavba vypráví příběh několika odlišných epoch.