Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
Nová budova Národního muzea bývala srdcem československé politiky, sídlem Federálního shromáždění i pražskou adresou Rádia Svobodná Evropa. Právě zde Václav Havel po svém zvolení prezidentem složil ústavní slib. Dnes stavba vypráví příběh několika odlišných epoch.
Pražské Nové Město v sobě ukrývá příběhy demonstrací, studentského odporu, nacistické represe i posledního boje sedmi československých parašutistů. Trasa od Václavského náměstí přes Lucernu a Petschkův palác končí v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje.
Prachatický střelecký spolek vznikl před 210 lety, ale jeho dědictví není ukryté jen ve zbraních a uniformách. Výstava v Prachatickém muzeu představuje také malované terče, které zachycují dobový humor, společenský život i proměny Prachatic v první polovině 19. století.
Ostrov u zdíkovského zámku není místem, kudy by přesně vedla historická Zlatá stezka. Přesto se právě tady letos potkají příběhy středověkého obchodu, soumarského řemesla a dnešní spolupráce mezi českým Zdíkovem a bavorským Grainetem.
Vypadá jako předchůdce známých stavebnic, ve skutečnosti však vznikla z potřeby názorně vysvětlovat stavění. Litoměřická Tegula spojila keramiku, architekturu a školní výuku. Její tvůrce Jan Homolka navíc za války vedl na Litoměřicku utajenou odbojovou síť.
Panelová výstava v přízemí kralupského městského úřadu představí některé výrazné mluvčí Charty 77 i fotografie pořízené Státní bezpečností při jejich sledování. Od 1. září do 30. října 2026 propojí dějiny disentu s odkazem kralupského rodáka Jaroslava Seiferta.
U kostela Nejsvětější Trojice ve Zdoňově se dnes setkává sakrální historie s dosud živou otázkou poválečného násilí. Právě zde působil farář Cölestin Baier, zastřelený v červenci 1945 spolu s dalšími třemi lidmi. Jejich hrob se dosud nepodařilo spolehlivě najít.
Na slavičínském hřbitově spočinulo po letecké bitvě z 29. srpna 1944 osmadvacet amerických letců. Dnes jejich příběh připomíná památník, městské muzeum i síť míst v okolních obcích, kde se odehrávaly dramatické osudy sestřelených posádek a jejich zachránců.
Malé muzeum v centru Týnce nad Labem ukazuje, že dějiny města nejsou jen sledem letopočtů. Archeologické nálezy, staré cechy, mlýny, průmysl i osudy místních osobností tu vytvářejí příběh, v jehož středu stojí podnikatelský rod Pernerů.
Na břehu Máchova jezera stojí nenápadná pískovcová skála spojená s nejslavnější scénou Máchova Máje. Jarmilina skála připomíná nejen tragický příběh Viléma a Jarmily, ale také osud pomníku, který musel po roce 1938 opustit své původní místo.
V Lošanech se dějiny českého odboje neodehrávají v anonymních datech, ale v příběhu jednoho statku a rodiny, jejíž členové zasáhli do tří různých období moderních dějin. Památník tří odbojů připomíná legionáře Josefa Mašína, jeho boj proti nacismu i osud jeho synů v protikomunistickém odboji.
V sobotu 12. září 2026 se veřejnosti otevře pracoviště Archivu bezpečnostních složek na Branickém náměstí. Návštěvníci nahlédnou do depozitářů, restaurátorské dílny i dokumentů vztahujících se k roku 1986. Akce je součástí sousedského festivalu Braník sobě.