Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
V zalesněné rokli u Svojkova se ukrývá jedno z nejpůsobivějších poutních míst Českolipska. Modlivý důl nabízí skalní kapli Panny Marie, obnovenou křížovou cestu i příběh proměny někdejšího Smolného dolu v místo, kam lidé přicházeli za vírou, nadějí a tichem přírody.
Na okraji Českých Budějovic najdete les, který přes den slouží rodinám, sportovcům i cyklistům. Bor má ale i druhou tvář: v kronikách a vyprávěních se objevují tragické události, Strom oběšenců, přízraky, časové posuny i UFO. Co je doložené a co patří spíše do moderního folkloru?
Na okraji Prahy se otevírá krajina, která připomíná spíš Český kras než městskou čtvrť. Prokopské údolí nabízí vápencové lomy, stepní stráně, geologické zajímavosti, pozůstatky hradiště i místa spojená se svatým Prokopem a Jaroslavem Foglarem.
U Kamenického Šenova vyrůstá ze země jedna z nejpůsobivějších geologických památek Česka. Panská skála připomíná obří varhany, vznikla chladnutím sopečné lávy a její dnešní podoba je zároveň dílem přírody i historické těžby. Výlet sem potěší milovníky geologie, filmových míst i výhledů.
Macocha u Vilémovic patří k nejpůsobivějším místům Moravského krasu. Z vyhlídek působí jako obrovská skalní rána v krajině, její skutečný příběh se však odehrává hlavně pod zemí – v jeskyních, jezírkách a v řece Punkvě.
Na hřebeni Rýchor čeká výlet, který spojuje staré bukové porosty, horské výhledy i vojenskou historii. Dvorský les sice není pralesem v přísném odborném smyslu, jeho pokroucené stromy, mlhavá atmosféra a ukryté řopíky však vytvářejí jedno z nejpůsobivějších míst východních Krkonoš.
Nedaleko Mýtiny u česko-německé hranice se zvedá travnatý pahorek, jehož skutečný příběh odhaluje až lomová stěna. Železná hůrka patří k nejmladším známým sopkám v Česku, zajímala Johanna Wolfganga Goetha a dnes chrání vzácnou geologii i teplomilnou vegetaci.
Na okraji Kadova stojí jeden z nejpozoruhodnějších viklanů v Česku. Granodioritový balvan váží přibližně 29 tun a jeho příběh zahrnuje opakované shození, návraty pomocí těžké techniky i nejnovější usazení po sesuvu v roce 2023.
V Josefovském údolí u Habrůvky se ukrývá jedna z nejpozoruhodnějších lokalit Moravského krasu. Býčí skála vypráví příběh halštatského nálezu, podzemní vody i dlouhodobé ochrany netopýrů. Do jejího nitra se přitom návštěvníci většinu roku nedostanou.
Ve Žďárských vrších stojí rulové skály, jejichž podkovovité uspořádání připomíná zříceninu hradu. Zkamenělý zámek však není jen působivým dílem mrazu a zvětrávání. V jeho okolí se dochovaly stopy pravěkého opevnění i pozdějšího dřevěného hrádku.
Toulovcovy Maštale na pomezí Chrudimska a Svitavska nejsou klasickým skalním městem s vysokými věžemi. Jejich kouzlo spočívá v úzkých průrvách, roklích a pískovcových průchodech ukrytých v borových lesích přírodní rezervace Maštale.
Na svahu bývalého lomu u Paseky vzniklo místo, které překvapí terasami, kamennými zídkami i rostlinami z nejrůznějších koutů světa. Arboretum Makču Pikču spojuje botanickou sbírku s výhledy do krajiny a v sezoně 2026 láká také na stovky květů venkovně pěstovaných kaktusů, juk a sukulentů.