Nejvyšší skalní blok Zkamenělého zámku připomíná věž, další balvany zase hradby, brány nebo tajemné komnaty. Ve skutečnosti tu žádný kamenný hrad nestál, přesto má toto místo k dávnému sídlu překvapivě blízko. Rulové skály v podkovovitém uspořádání obklopují vnitřní prostor o rozměrech přibližně 40 krát 16 metrů a mezi jednotlivými bloky vedou průchody i puklinové dutiny.
Skály vytvořené mrazem
Zkamenělý zámek leží na okrajovém hřbetu Borovského lesa v nadmořské výšce přibližně 762 až 765 metrů. Jeho podoba vznikala přirozeně, působením mrazového zvětrávání hrubozrnných dvojslídných ortorul. Voda pronikala do puklin, v zimě zamrzala a rozpínala je, až se hornina postupně rozpadala na mohutné bloky.
Dnes je lokalita přírodní památkou o rozloze zhruba 3,06 hektaru. Chráněná je především výrazná skalní skupina, která patří k pozoruhodným pseudokrasovým útvarům Žďárských vrchů. V okolí skal rostou kromě smrků také buky, javory kleny, jeřáby a břízy. Na skalách a sutích zde bylo zaznamenáno 24 druhů acidofilních mechů. Při klidné návštěvě lze zahlédnout také datla černého, puštíka, kalouse ušatého nebo ořešníka kropenatého.
Hradby bez kamenného hradu
Působivý vzhled skal není jediným důvodem, proč je Zkamenělý zámek zajímavý. Archeologové zde evidují výšinné sídliště, opevnění a zaniklý hrádek. Celý areál měří přibližně 55 krát 85 metrů. Vrcholový skalní srub obklopují dva příkopy, na jižní straně se dochoval krátký kamenný val a na severu další mělký příkop.
Nejstarší nálezy souvisejí už s mladší dobou kamennou. Pozdější objevy byly spojovány například s kulturou s lineární keramikou a se slezskoplatěnickou kulturou pozdní doby bronzové a halštatské. Samotné hradiště odborníci nejčastěji kladou do halštatského období, případně také do raného středověku.
Starší opevnění pravděpodobně posloužilo ještě ve 13. nebo 14. století. Na jeho místě mohl vzniknout dřevěný hrádek, po němž se ovšem nedochovalo kamenné zdivo. Právě proto je přesnější mluvit o pravděpodobném dřevěném hrádku než o středověkém kamenném hradu. Mezi nalezené předměty patří keramické střepy, zvířecí kosti, železné šipky, ostruhy, kamenný mlat nebo hliněná ozdobná hlava býčka.
O zkamenělé svatbě i ztraceném pokladu
Romantický název místa se dobře propojil s lidovou představivostí. Jednotlivé skály dostaly vlastní jména, například Zámecká věž, Hlava, Skříň, Spárová věž, Hradiště, Rasovna nebo Pivovar. Používají se také názvy Starý Karlštejn a Bílá skalka, přičemž první z nich je považován za nepřesné označení související s blízkostí loveckého zámku Karlštejn.
Podle jedné z pověstí zkameněla na místě svatba i s koňmi. Jiná vypráví o kupci, který po setkání s čertem přišel o majetek a později objevil ukrytý poklad. Tyto příběhy patří k místnímu folkloru, nikoli k historicky doloženým událostem. Skutečné dějiny lokality jsou přitom neméně poutavé: lidé ji využívali po několik tisíc let.
Pěšky z Křižánek přes skalní krajinu
Zkamenělý zámek se často uvádí jako výletní cíl u Křižánek. Vlastní přírodní památka však leží v katastrálním území České Cikánky, které správně spadá pod město Svratka. Z Křižánek se k ní dá vyrazit po modré turistické značce. Oblíbená trasa vede přes Čtyři palice a Milovské Perničky, pokračuje ke Zkamenělému zámku a dále ke Knížecí studánce, Karlštejnu a Svratce. Jedna z variant měří přibližně 9,5 kilometru.
První část cesty bývá převážně asfaltová, výstup ke skalám už vede lesním terénem s kořeny a balvany. Výlet proto není vhodný pro běžné kočárky. Kdo chce místo opravdu poznat, měl by si nechat čas na pomalou prohlídku: kromě skalních průchodů si lze všimnout i nenápadných příkopů a valu.
Zkamenělý zámek leží v chráněném území, a proto není vhodné odnášet kameny, přírodní či archeologické nálezy ani poškozovat skály. Skalní stěny využívají také horolezci, jejich činnost však může být v části roku omezena kvůli hnízdícím ptákům. Aktuální pravidla je dobré před návštěvou ověřit u Správy CHKO Žďárské vrchy.