611 článků
Černá komedie Jako lvi aneb Sestup a vzestup pana B. přivádí do plzeňského Moving Station příběh muže, který ztratil téměř všechno, ale nepřestal věřit v soutěž a osobní úspěch. Inscenace souboru Lachende Bestien obrací tuto představu v satiru na společenskou nerovnost i pravidla kapitalismu.
Na okraji šumavských lesů u Pohorska stojí zámeček, který v sobě spojuje loveckou minulost, romantickou novogotiku i literární vzpomínku. Karel Klostermann jej zachytil ve svých Prázdninách na Šumavě; dnes je soukromým ubytovacím zařízením a jeho interiér nemusí být volně přístupný.
V plzeňské Bezručově ulici stojí chrám svaté Anny, jehož dnešní podoba spojuje dvě různé kapitoly: barokní minulost kláštera dominikánek a současné užívání pravoslavnou církví. Pozornost si zaslouží nejen Augustonova architektura, ale také sourodé vybavení a fresky, které vyprávějí o původním účelu stavby.
Zalesněný Svatobor je výraznou kulisou Sušice a cílem, který nabízí víc než pohled na šumavské vrcholy. Cestou na kamennou rozhlednu potkáte připomínku staré turistické tradice a nahoře se dozvíte, jak se jeden zdejší kámen dostal mezi základní kameny Národního divadla.
Zřícenina zvaná Salon ukrývá příběh dvou různých podob jednoho místa. Na skalnatém ostrohu u Březiny stával středověký hrad, jehož zbytky nechal Kašpar Maria Šternberk roku 1810 upravit na altán v zámeckém parku. I dnes tu lze číst stopy obou etap.
V lese severně od Týnce stojí zřícenina barokní kaple, jejíž podlahu proměnila současná umělecká instalace v obraz hladiny po dopadu kapky. Místo vypráví příběh někdejšího panství, josefínských reforem i krátkého období, kdy zřícenina sloužila jako rozhledna.
Na Tachovsku vytváří šest rybníků a navazující mokřady důležité útočiště pro vodní ptactvo. Tisovská rezervace je cenná nejen v době hnízdění: její mělké břehy a rákosiny využívají také ptáci na tahu. Ochrana zdejší přírody přitom souvisí i s péčí o zanesené nádrže a kvalitu vody.
Na návrší nad zaniklým Pořejovem stojí ruiny kostela svaté Anny, někdejšího poutního místa s pozoruhodnou barokní minulostí. Jeho příběh se prolíná s osudem městečka, které poškodila válka, poválečné vysídlení i pozdější zavážení trosek.
Vysoko položené Capartice nabízejí možnost vyrazit na běžky po mírnějším okruhu i pokračovat na hřeben Českého lesa. Delší varianta míří přes Haltravu a Škarmanku, její sjízdnost ale závisí na sněhu. Zimní výlet tu navíc začíná v osadě s pozoruhodnou historií.
V bývalém františkánském klášteře v Plzni nejsou historické prostory jen kulisou pro vystavené umění. Návštěvníci tu procházejí gotickou křížovou chodbou, rajským dvorem i kaplí se středověkými freskami a zároveň poznávají předměty, které provázely křesťanské obřady i život řeholníků.
Ve Slavicích na Plzeňsku se v jednom zámeckém areálu potkává příběh středověké tvrze, proměna kolem roku 1820 i přístavba z roku 1925. Dějiny místa přitom nejsou zcela jednoznačné: prameny se rozcházejí v tom, kdy přesně tvrz vystřídal zámek.
V lesích Českého lesa se u soutoku Zlatého a Celního potoka skrývá místo, kde se nejprve hledalo zlato a později se tavilo sklo. Zlatý Potok dnes připomínají zříceniny, kamenné sokly křížků i staré cesty. Výlet sem lze spojit s túrou na Havran, nejvyšší vrchol střední části pohoří.