Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Skály.
U Mírkova na levém břehu Labe čeká krátká zajištěná cesta, která svým převýšením klame. Ferrata Poustevna měří zhruba padesát metrů, ale její převislá linie má obtížnost C. Výlet si můžete prodloužit návštěvou volně přístupné zříceniny hradu Blansko.
Údolí Studené Vltavy nabízí víc než jednu zastávku na mapě. Ze Stožce můžete vyrazit ke kapli nad pramenem, poznávat les na Puštíkově stezce nebo pokračovat vlakem do Nového Údolí. Výlet se dá poskládat pěšky, na kole i bez auta – jen je dobré předem ověřit přístupnost tras.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na zalesněném vrcholu Žďárských vrchů se ukrývá rulový skalní útvar, jehož původ místní pověst připisuje čertovi. Přírodní památka Tisůvka u Cikháje ale vypráví především o síle mrazu, který po tisíciletí přetvářel zdejší horniny.
U Mariánské vyhlídky v Hruboskalském skalním městě připomíná malý památník horolezce, kteří se z hor nevrátili. Jeho příběh začal ještě před tragédií československé výpravy v Peru: myšlenkou sochaře Valeriána Karouška, kterou po jeho smrti uskutečnili přátelé z Hrubé Skály.
V pískovcové skále u Mařenic je vytesaná shrbená dívka s košíkem. Místní pověst ji spojuje s hladomorem roku 1812, samotný reliéf ale zřejmě vznikl až o desítky let později. Nenápadná památka tak nabízí nejen tragický příběh, ale i otázku, co o něm skutečně víme.
Nad údolím Střely u Mladotic čeká nenápadná vyhlídka, kterou proslavily bílé dveře a okno namalované na skále. Podle místní pověsti tu při ničivé povodni roku 1872 našel útočiště mlynář s rodinou. Cesta k místu vede i neznačeným terénem a závěrečný výstup vyžaduje opatrnost.
Kamenický Šenov spojuje dvě podoby zdejší krajiny: sklo, které po staletí formovali místní řemeslníci, a sloupy sopečné horniny na nedaleké Panské skále. Výlet lze pojmout jako cestu od příběhů sklářského města až k útvaru, jehož podobu odhalila těžba.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.
Nad plaveckým stadionem v Podolí se v bývalém lomu otevírá příběh, který začal stovky milionů let před vznikem Prahy. Podolský profil ukazuje prvohorní vápence a břidlice, zkameněliny dávných mořských živočichů i proměnu někdejší těžební stěny v chráněnou část Kavčích hor.
Ve Víru na Vysočině se nedaleko známé vyhlídky Klubačice ukrývá drobný skalní útvar s názvem, který se nedá přeslechnout. Jeho původ ale zůstává nejasný a ani samotné označení není v pramenech úplně jednoznačné: někdy se vztahuje ke skalce poblíž, jindy přímo ke Klubačici.
U západního vstupu do Pavlínina údolí připomíná Grieselův mlýn dobu, kdy se síla Chřibské Kamenice využívala nejen k mletí, ale také k výrobě nití. V krajině po něm zůstala technická stopa v podobě náhonu vedeného skalou a v okolí čeká také Rusalčina jeskyně i kaňon s cennou přírodou.