Regionální chutě, výrobky, tradice a gastronomické zajímavosti.
V Luhačovicích se káva praží v prostoru, který má za sebou jiný druh provozu: bývala tu stará kachlíková pekárna. Lázeňská káva nabízela komentované prohlídky spojené s degustací a povídáním o cestě kávy i podmínkách její produkce. Aktuální možnost návštěvy je ale potřeba předem ověřit.
V POG v Čeladné se vaří na otevřeném ohni a hosté mohou sledovat práci v kuchyni přímo u grilu i pece. Podnik propojuje pomalou přípravu, kvasové pečivo a suroviny od menších producentů z okolí – a místo formálního degustačního zážitku nabízí také společný stůl.
V Javornici u Dubu se potkává současné lihovarnické řemeslo s hospodářským areálem, jehož kořeny sahají do konce 19. století. Malou rodinnou palírnu inspirovaly skotské whisky destilérky, její vlastní příběh se však točí kolem ovoce a citlivé obnovy staré usedlosti v Pošumaví.
U Hodže v Krmelíně je místem, které spojuje hospodu, zázemí pro hry a příběh místního minipivovaru. Ten začal nabízet vlastní pivo už v roce 2011, jeho současná výroba ani nabídka na čepu ale nejsou jisté. Před výletem se proto vyplatí zavolat.
Jen pár kroků od telčského náměstí se dá spojit prohlídka historického centra s českým jídlem a pivem v budově, která sloužila zámku už v 16. století. Švejk restaurant Na Zámecké využívá někdejší provozní prostory a sklepy, jejichž původní účel dodává návštěvě neobvyklý kontext.
Malé brněnské bistro Red Piranha sází na proměnlivou nabídku, v níž se střídají asijská jídla s evropskou, případně českou kuchyní. Od roku 2017 slouží hlavně jako místo pro rychlý všední oběd – na stojáka nebo s sebou.
Vinařství Halkoci nabízí víc než ochutnávku vín: návštěvníci se mohou seznámit s jejich výrobou přímo s vinařem a pobyt v Šatově spojit s přespáním. Za mladým projektem stojí Lukáš Halkoci, který vykročil na vinařskou cestu bez rodinné tradice a zkušenosti sbíral také v Rakousku.
O Balitě se v Trojanovicích vyprávějí příběhy o modravém ohníčku, koních i penězích sušených na kamenné hrázi. Jistější oporu v historii má první kronikářská zmínka z roku 1627. Hostinec, který býval důležitým místem obecního života, dnes funguje jako restaurace a pizzerie.
Večerka v Brně nejprve zaujala odvážným propojením české kuchyně s vietnamskými a dalšími asijskými vlivy. Původní bistro na Pekařské už nefunguje; podnik se podle novějších informací přesunul do centra a proměnil v menší espresso bar. Jeho příběh tak vypráví i o tom, jak se může měnit podoba jednoho gastronomického nápadu.
V Čižicích se pivo vaří v prostorách bývalého tanečního sálu, který patří k místnímu hostinci. Rodinný pivovar U Bizona vyrostl z malé varny v podnik, kde se vlastní ležáky i svrchně kvařená piva potkávají s hospodskou kuchyní a sezonní terasou.
V Celetné ulici se česká kuchyně mění v součást večerního představení. U Pavouka čeká hosty hudba, šerm, žonglování i hostina, při níž se jí rukama. Podnik ale nabízí také klidnější podobu: běžný jídelní lístek v centru Starého Města.
V Novoměstské radnici se 11. prosince 2026 propojí prohlídka Neviditelné výstavy s večeří podávanou v naprosté tmě. Návštěvníci si vyzkoušejí, jak se mění orientace i vnímání jídla, když se musejí spolehnout na jiné smysly než zrak.