Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
Na vrchu Hradec u Řepice nezůstaly stát zdi ani věže. Přesto tu lze v terénu rozeznat akropoli, valy a příkopy raně středověkého hradiště, které patřilo k důležitým místům středního Pootaví. Atmosféru lokality doplňují místní příběhy i nové archeologické nálezy.
Na západním okraji Liberka se zachoval hradní ostroh s příkopy a valy, přestože z někdejšího Rychmberka nezůstaly nadzemní zdi. Místo připomíná středověkou kolonizaci podhůří Orlických hor, husitská obléhání i proměnu dávného panství v dnešní obec.
Na první pohled nabízí lom Mexiko u Mořiny působivé vápencové stěny a výhledy do krajiny Českého krasu. Při bližším poznání však návštěvník objeví i temnou kapitolu jeho historie: v letech 1949 až 1953 zde v nelidských podmínkách pracovali političtí vězni.
První lyže se do českých zemí dostaly v Praze, jejich skutečný rozmach však začal v Krkonoších. Jilemnice se díky Harrachovým lesníkům, učiteli Janu Bucharovi a prvním závodům proměnila v jednu z nejdůležitějších kolébek českého lyžování. Historii tu můžete poznávat v muzeu i přímo v krajině.
Matějská pouť začínala jako náboženská slavnost u dejvického kostela. Během staletí se kolem ní objevily jarmareční stánky, artisté i první atrakce, až se její zábavní část přesunula na pražské Výstaviště. Příběh pouti tak vypráví také o proměně města a způsobu, jakým se Češi baví.
Kovářská v Krušných horách není jen horská obec, ale místo, kde se potkává několik vrstev minulosti. Torzo železárny, opuštěné vápenické pece, pomník z třicetileté války i muzeum letecké bitvy připomínají, jak výrazně zdejší krajinu utvářela práce, války a těžký průmysl.
V Trocnově u Borovan se historie Jana Žižky neodehrává jen v muzeu. Národní kulturní památka nabízí pozůstatky středověkých dvorců, monumentální pomník, krátkou naučnou stezku i archeoskanzen, kde si návštěvníci mohou představit život na přelomu 14. a 15. století.
V centru Prahy se za zdmi chrámu sv. Cyrila a Metoděje ukrývá místo, kde sedm československých parašutistů svedlo svůj poslední boj. Národní památník hrdinů Heydrichiády dnes připomíná nejen operaci Anthropoid, ale také odvahu duchovních, odbojářů a civilistů, kteří parašutistům pomáhali.
Příběh o nacistickém zlatě ukrytém u Štěchovic patří k nejznámějším českým moderním legendám. Jeho základem však byla skutečná událost: američtí vojáci v roce 1946 odvezli ze štoly u Hradištka desítky beden s nacistickými dokumenty. Zbytek příběhu se postupně ukázal jako smyšlenka.
Památník Vojna Lešetice patří k nejpůsobivějším místům, která připomínají komunistickou minulost Československa. Dochovaný areál u Příbrami vypráví o německých válečných zajatcích, nucené práci, politických vězních i uranu, kvůli němuž se zdejší kraj stal strategickým místem poválečného státu.
Vysoký, kostnatý muž s propadlýma očima prý vypadal jako samotná smrt. Jiří Heřman Sklenář však nebyl jen postavou z rakovnických pověstí. Byl skutečným měšťanem, majitelem domu i mlýna a člověkem, který část svého majetku odkázal městu a špitálu.
Sedmipatrová cihlová věž v Dolním Žďáru ukrývá příběh uranového průmyslu i politických vězňů, kteří zde v nelidských podmínkách zpracovávali radioaktivní rudu. Rudá věž smrti dnes patří k nejpůsobivějším místům paměti v Karlovarském kraji a je součástí světového dědictví UNESCO.