Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Jen několik kilometrů od Havlíčkova Brodu se ukrývá zachovalý úsek nivy řeky Šlapanky. Meandry, tůně, mokřadní louky a olšiny tu vytvářejí prostředí pro vydru, ledňáčka i vzácné rostliny – a připomínají, jak cenná může být nenápadná krajina kolem českých řek.
Na jižních svazích vrchu Vrátnice nad Lačnovem se ukrývá trojice skalních sektorů, které překvapí členitými pískovcovými stěnami, voštinami i skalními mísami. Výlet k Lačnovským skalám lze spojit s výhledy, naučnou stezkou Vařákovy paseky i příběhy valašských trampů a pasekářů.
Vápencové skály, teplomilné stepi, hluboká Soutěska i výhledy na krajinu jižní Moravy – Národní přírodní rezervace Děvín patří k nejcennějším místům Pálavy. Výlet z Pavlova lze spojit s návštěvou zříceniny Děvičky a poznáváním krajiny, o kterou se stará také pastva.
Chráněná krajinná oblast Blaník patří k nejmenším v Česku, na ploše přibližně 41 km² však nabízí překvapivě pestrou krajinu. Výlet na Velký Blaník spojí rozhlednu, lesní stezky a známou pověst s objevováním mokřadů, rybníků, historických vesnic i míst spojených s Národním divadlem.
Na pomezí Šanova a Božic ukrývá údolí Příčního potoka malou, ale pozoruhodnou přírodní rezervaci. Karlov láká na jarní koberce sněženek, klidné rybníky, naučnou stezku i historickou Hraběcí studánku, ke které se dá pohodlně vyrazit také vlakem.
Pod pevností Josefov se rozkládá labyrint chodeb, který neslouží jen jako připomínka vojenské historie. Každou zimu se stává důležitým útočištěm netopýrů, především vrápence malého. Výjimečnost místa spočívá v propojení památky, podzemního světa a ochrany citlivých živočichů.
Na pravém břehu Vltavy u nádrže Kamýk čekají kompaktní žulové stěny, sportovní cesty i nástupy těsně nad vodou. Roviště u Bohostic patří k výrazným lezeckým oblastem Středního Povltaví a nabízí výzvy začátečníkům i zkušeným lezcům.
V lesích u Želíz na Kokořínsku stojí skalní útvar, jehož členění připomíná bochníky chleba naskládané na sebe. Sedm chlebů vzniklo přirozeným zvětráváním pískovce a při výletu po žluté značce ho lze spojit s jeskyní Mordloch i dalšími pozoruhodnostmi Liběchovska.
Barokní kříž z roku 1804 dal jméno horskému sedlu i turistickému rozcestí ve východních Krkonoších. Rýchorský kříž leží v nadmořské výšce přibližně 955 až 956 metrů a představuje působivou zastávku na cestě k Rýchorské boudě, Dvorskému lesu i dál po hřebeni.
Na horním okraji zlínského sídliště Jižní Svahy vznikl prostor, kde se potkává městská zeleň, sport a příroda. Centrální park nabízí dětská hřiště, výhledy, Pohádkový les i vodní biotop, který zadržuje dešťovou vodu a vytváří příjemné místo k odpočinku.
Na zalesněném hřbetu Miličínské vrchoviny se nachází nejvyšší bod okresu Benešov. Mezivrata měří 713 metrů a místo dnes připomíná spíše vysílač než rozhlednu. Přesto nabízí zajímavé spojení přírody, geologie a příběhu stavby, která kdysi lákala návštěvníky za výhledem.
V ostravském Zábřehu roste alej, která pamatuje proměnu města ve 20. letech minulého století. Vzrostlé lípy, javory a jasany dnes vytvářejí klidný pás zeleně podél Starobělské ulice a připomínají, že i v hustě zastavěném městě mohou přežít cenná místa s dlouhou historií.