Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
V hlubokém pískovcovém údolí nedaleko Dubé se střídají skalní věže, rokle a stopy dávného hospodaření. Výlet k Chudému hrádku nabídne nejen romantickou zříceninu, ale také pozůstatky Dolského mlýna a pozoruhodný vodovod z roku 1909.
V nejstarší části Škrdlovic roste mohutná památná lípa velkolistá, k níž se váže pověst o uhlíři Skrlovi a počátcích obce. Dutý kmen, náhradní vrchol a kořeny prorůstající vnitřkem stromu připomínají, že i po těžkém poškození může příroda najít vlastní cestu k životu.
Jen kousek od železniční stanice Moravičany se ukrývá jedno z nejcennějších mokřadních míst Litovelského Pomoraví. Přírodní rezervace Kačení louka nabízí pestrou mozaiku tůní, rákosin, ostřicových luk a podmáčených olšin, která je domovem desítek vzácných druhů.
Na severovýchodním svahu Keprníku roste smrk ztepilý s nejméně 489 doloženými letokruhy. Jeho skutečný věk odborníci odhadují na více než pět století. Starý strom je součástí cenných horských smrčin, které si zaslouží pozornost i ohleduplnost návštěvníků.
Na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku stojí skalní útvar, který zaujal geology, botaniky i vypravěče pověstí. Petrovy kameny jsou součástí nejcennějších partií Národní přírodní rezervace Praděd a připomínají, že některá místa je nejlepší obdivovat s respektem a z bezpečného odstupu.
Přírodní rezervace Vlhošť patří k nejzajímavějším místům Kokořínska. Na jediném území se tu potkávají staré květnaté bučiny, suťové lesy, pískovcové věže i prosluněné bory s vřesem. Výsledkem je pestrá krajina, která zaujme geology, botaniky i milovníky tichých výletů.
Na jihozápadním okraji masivu Klenova nad Bystřičkou se ukrývá skalnatý hřeben Jazévky. Jeho nejvýraznější částí je Komín, bizarní skalní věž vysoká přibližně 10 až 15 metrů, k níž se vážou příběhy o zbojnících a pokladech.
V sobotu 26. září 2026 se ve Stožci uskuteční Den strážců přírody Národního parku Šumava. Návštěvníky čekají komentované vycházky krajinou Stožeckého údolí, environmentální aktivity i možnost poznat, co obnáší ochrana území, kam lidé míří za výlety.
V krajině Bartošovic v Orlických horách vznikl místo napřímeného a zahloubeného koryta členitější horský potok s meandry, tůněmi a úkryty pro vodní živočichy. Revitalizovaný přítok Bartošovického potoka je příkladem, jak může obnova vody pomoci přírodě i zadržování vody v krajině.
V lese u Babylonu leží balvan, který není jen němou součástí krajiny. Čertův kámen je obrovský žulový viklan, jenž po zásahu při stavbě železnice na desítky let ztratil svou pohyblivost. Díky místním nadšencům se vrátil téměř do původní polohy.
V místní části Tumperk v Rudici se pod vozovkou skrývá krasová propast, která se do pozornosti speleologů dostala po propadu silnice v roce 2010. Voda později potvrdila její spojení s hlubokými partiemi Rudického dómu, samotný objekt však zůstává veřejnosti uzavřený.
U Černé v Pošumaví se ukrývá pozoruhodná památka po těžbě krystalického vápence. Muckovské lomy nejsou běžným otevřeným lomem: jejich komory podpírají ponechané skalní pilíře a část prostor se proměnila v citlivé útočiště netopýrů.