Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
U Černé v Pošumaví se ukrývá pozoruhodná památka po těžbě krystalického vápence. Muckovské lomy nejsou běžným otevřeným lomem: jejich komory podpírají ponechané skalní pilíře a část prostor se proměnila v citlivé útočiště netopýrů.
Na svahu nad Lopeníkem se ukrývá přírodní památka o rozloze přibližně jednoho hektaru. U Zvonice chrání zbytek původních bělokarpatských luk, kde na jaře kvete početný prstnatec bezový a spolu s ním řada dalších vzácných rostlin.
V lesích nad Oldřichovem v Hájích vystupuje z Jizerskohorských bučin mohutná žulová věž Sviní kámen. Nabízí výhled i více než dvě desítky horolezeckých cest, zároveň však leží v chráněném území, kde je nutné respektovat přesně vymezená pravidla.
Mezi Doupovskými a Krušnými horami se ukrývá krajina hlubokého údolí, čedičových vrchů a teplých strání. Přírodní park Stráž nad Ohří láká nejen na pěší výlety, ale také na příběh záchrany užovky stromové, o kterou pečuje místní spolek Zamenis.
Na okraji osady Nové Mlýny se rozkládá nenápadná, ale mimořádně pestrá přírodní památka. Za mlýnem tu spojuje zaplavované louky, tůně, rákosiny a zbytky lužního lesa. Největší pozornost na jaře přitahují rozsáhlé porosty sněženek, zdejší mokřad však žije po celý rok.
U železniční zastávky v Nové Bukové najdete neobvyklou zajímavost: hlavní evropské rozvodí Labe–Dunaj zde připomíná střecha bývalého drážního domku. Déšť dopadající na její dvě strany míří do povodí, která nakonec odvádějí vodu do Severního a Černého moře.
Mezi Labem, železniční tratí a okolím Svaté Kateřiny se ukrývá přírodní rezervace Na Hornické. Na ploše více než 42 hektarů se tu potkávají tvrdý luh, slepá ramena, zarůstající tůně i vlhké louky, které poskytují prostor vzácným rostlinám a živočichům.
Malé jeřábí jezero u Nových Hamrů patří k nejcennějším rašeliništím Krušných hor. Česká část zůstává kvůli ochraně přírody uzavřená, německá strana však nabízí povalový chodník a dřevěnou vyhlídkovou platformu, odkud lze nahlédnout do podmáčené horské krajiny.
Jen asi kilometr severně od Lysé hory se zvedá Malchor, zalesněný vrchol vysoký přibližně 1 219 metrů. Na jeho nejvyšší bod nevede značená turistická cesta, přesto patří k výrazným místům beskydského hřebene. Okolní trasy nabízejí výstup přes Šebestýnu, Kykulku i památnou Ivančenu.
Zalesněný Melechov nabízí mnohem víc než výstup na nejvyšší bod Ledečska. V přírodním parku se střídají lesy, prameniště, žulové skály a pozůstatky středověké tvrze, zatímco nedaleká Sázava vytváří působivé údolí Stvořidel.
Národní přírodní rezervace Ransko u Starého Ranska patří k nejcennějším lesním územím Žďárských vrchů. Na přelomu zimy a jara tu ve vlhkých luzích rozkvétá bledule jarní, ovšem výlet má smysl i mimo její krátkou sezonu: Ransko ukrývá pestré lesy, prameniště i stopy po dávném železářství.
Na okraji Devítiskalské vrchoviny se zvedá více než dvě stě metrů dlouhý oblouk skal, který vytvořil mráz v dávných čtvrtohorách. Malinská skála láká na působivé rulové útvary, kamenné moře i výhledy k Devíti skalám, Blatinám a dalším vrcholům Vysočiny.