Jen málokteré místo na Vysočině spojuje architekturu, duchovní tradici a místní pověsti tak výrazně jako Zelená hora. Na návrší východně od bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou tu stojí poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Od roku 1994 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Stavba, ve které vládne číslo pět
Na první pohled zaujme neobvyklý půdorys kostela a okolního ambitu. Vychází z pěticípé hvězdy a motiv čísla pět se opakuje v celém areálu: kostel má pět vchodů, pět oltářních výklenků a kolem centrálního prostoru se nachází pět kaplí. Santini zde spojil barokní dynamiku s prvky inspirovanými gotikou, a vytvořil tak jednu z nejvýraznějších ukázek takzvané barokní gotiky.
Číselná symbolika odkazuje k pěti hvězdám ve svatozáři Jana Nepomuckého. V náboženském výkladu připomíná také pět ran Kristových. S Janem Nepomuckým souvisí legenda o hvězdách, které se měly objevit nad místem jeho utonutí. Právě tady je dobré rozlišovat mezi historicky doloženou podobou stavby a tradicí, která jí dodává tajemnou atmosféru.
Ve vrcholu kopule návštěvníci spatří jazyk obklopený plameny. Jde o světcův atribut a připomínku jeho mlčení. Motiv souvisí také s relikvií označovanou jako lingula, tedy částí kosti, k níž je přirostlý jazyk.
Od Černého lesa k poutnímu místu
Návrší bylo původně porostlé lesem a říkalo se mu Černý les. Po vykácení získalo jméno Zelená hora – podle rodiště Jana Nepomuckého a mateřského kláštera v Nepomuku. Stavbu poutního kostela inicioval žďárský opat Václav Vejmluva. Základní kámen byl položen 16. května 1720, zatímco samotná stavba začala už v roce 1719. Vysvěcení se konalo 27. září 1722, práce na ambitu a vybavení však pokračovaly ještě později, přibližně do poloviny 18. století.
Areál v roce 1784 poškodil rozsáhlý požár, který vypukl v klášteře a kvůli silnému větru se rozšířil také na kostel a ambit. Shořely jejich střechy a nedlouho poté byl klášter za vlády Josefa II. zrušen. Poutní místo následně postupně chátralo. Oprav se výrazněji dočkalo až v novější době, kdy se obnovovaly fasády, štuková výzdoba, střechy, mobiliář, ambit i okolí kostela.
Mezi doloženou historií a místními pověstmi
Zelená hora bývá spojována s vyprávěním o tajné chodbě vedoucí do nitra kopce, o podivuhodně velkých kostech nebo o pohřbeném „českém upírovi“ Aloisi Ulrychovi. Tyto příběhy patří k místní tradici, jejich pravdivost se však v dostupných důvěryhodných pramenech nepodařilo ověřit. Tajemství Zelené hory proto nespočívá v senzačních odhaleních, ale spíše v promyšlené symbolice, duchovní funkci místa a staletích příběhů, které se na ně nabalily.
V sousedství kláštera stojí další pozoruhodná památka – Dolní hřbitov. Opat Vejmluva jej nechal vybudovat v roce 1709 v souvislosti s obavou z morové epidemie. Půdorys i výzdoba pracují se symbolikou Nejsvětější Trojice a uprostřed areálu stojí kamenná socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho. Obnova hřbitova probíhala v letech 2022 až 2025, především kvůli poškozeným krovům kaplí. V roce 2026 byl areál nominován na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Nominace ovšem neznamená, že už cenu získal.
Co si na Zelené hoře prohlédnout
Základní komentovaná trasa nazvaná Hvězda mezi hvězdami trvá přibližně 45 minut. Vysvětluje vznik poutního místa, příběh Jana Nepomuckého i význam geometrie a čísel v Santiniho návrhu. V červenci a srpnu lze při okruhu Až na vrchol vystoupat do prvního a druhého patra kostela. Z ochozů se otevírá pohled do interiéru, na ambity, varhany i krajinu Žďárska.
Kostel je stále živým poutním místem, nikoli jen muzejní památkou. Konají se zde pravidelné bohoslužby, modlitba růžence i večerní program Nikodémovy noci. Aktuální otevírací dobu a možnosti prohlídek je proto vhodné před cestou ověřit. K areálu vede žlutá turistická značka a zaparkovat lze jen na malém parkovišti přímo u památky; pohodlnější může být nechat auto ve městě a poslední část vystoupat pěšky.
Návštěvu lze rozšířit o bývalý klášter a dnešní zámek Žďár nad Sázavou, baziliku Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše nebo další zastavení Santiniho okruhu. Zelená hora tak není pouze cílem krátkého výletu, ale také přirozeným začátkem poznávání pozoruhodných staveb a příběhů celého Žďárska.